Možná se to bude někomu zdát malicherné nebo to řada lidí odsoudí jako povrchní přání, ale mít velké bicepsy nebo alespoň hodně slušně vypadající bicepsy je pro mnoho mužů nebo spíše pro většinu mužů z hlediska jejich přístupu k životu a k osudu naprosto rozhodující.
Jak jsme si již řekli, mnohokrát to definovali a nesčetněkrát naznačili, nadcházející boom v oblasti kulturistiky a fitnessu láká do svého středu muže i ženy, ale pokud se dopustím lehkého zjednodušení, tak všechny ženy jednou, dříve nebo později vyzkoušejí cvičení ve fitku, protože chtějí zhubnout v pase a všichni muži aspoň jednou za život podlehnou živému a často až nátlakovému přesvědčování nepřehledného zástupu trenérů fitnessových bojovníků a cvičitelů a začnou chodit do fitka (což jim obvykle vydrží tak tři až čtyči měsíce). Ale nějakou dobu cvičí a jedou jako stroje, protože se nechali psychicky převálcovat vidinou velkých bicepsů.
Velký biceps je symbol mužské síly. Těžko si představíme mužského obyvatele bájného řeckého Olympu s ručičkama jako párátka nebo jako papírová brčka, kterými nás před lety překvapil McDonald’s.
Speciálních cviků na biceps je několik a pomalu se blíží doba, kdy je budeme znát naprosto všichni. Často nastanou ve fitku chvíle, kdy se celý prostor jako na nějaké podivné spartakiádě zaplní charakteristicky nahrbenými Mysliteli od Rodina, protože to je přesně ta poloha, v níž je dlužno mávat jednoručkou, aby se biceps trochu nafoukl.
Jinak, bohužel všichni kteří se někdy do pěstování velkých bicepsů pustili, museli po čase s hořskostí na rtech konstatovat, že biceps se prostě vycvičit, tedy ve smyslu zvětšit a nafouknout nedá. Já sám se kulturistice věnuji stejně dlouho jako Schwarzenegger, to znamená asi tak šedesát let. Teď jsem si vzpomněl na starýho Železnýho, svého času ředitele nezávislé televize Nova, jak na jedné své televizně ředitelské show pravil, že diváci se též mohou těšit na filmy se Švorcenegrem, protože Nova prostě myslí na všechno. Jestli si pamatujete ze Švejka, jak si jeden zelený mozek nemohl vzpomenout na jméno vojáka Železného, no jasně, Železný! A já pořád Cínový, Měděný, Stříbrný, Bronzový… a on je to Železný!
No, zpátky k tématu, prostě každý, kdo se kdy rozhodl vypěstovat si velké bicepsy, tak si změřil obvod bicepsu, měl dejme tomu 36 nebo 37 cm přes biceps a teď cvičil jak blázen, cvičil ve dne, v noci a za měsíc si opět změřil obvod paže přes biceps a měl 37,5 cm. A tak dále dřel, jak se lidově říká, jak Bulhar, jak Mongol, jak barevnej, jak negr, jako vůl nebo jako kůň, promiňte, jestli jsem na nějaké přirovnání zapomněl, ale podávám, jak jsem slyšel, prostě cvičil, krmil se proteinem a možná začal brát i nějaké anabolizující steroidní fujtajbly – a ejhle, dosáhl obvodu bicepsu 36 cm. A tak to šlo furt dokola, buď do ztráty vědomí nebo do chvíle, kdy si adept kulturistiky řekl, že ze sebe už nebude dělat blba a nechal toho.
Když se podíváte na naše super, nej, nej, nej kulturisty, tak většina z nich se dosypala k velikosti bicepsu 43 až 44 cm a dál už vlak nejel. Větších rozměrů dosáhlo skutečně jen několik zářných jednotlivců, to už ale byli borci, kterým se podařilo vyhrát mistrovství světa nebo se propracovali do Ameriky, budiž se nad nimi navždy vznáší vavříny nehynoucí slávy.
Pokud se sami chcete pustit do cvičení ať už silového nebo kulturistického, tak je dobré se nejdříve trochu připravit teoreticky. Chcete-li pomocí cvičení dosáhnout větší únavy, než se vám daří běžně, cvičte, jak uznáte sami za vhodné, můžete si rozdělit cestu za únavou do sérií, opakování a supersérií, zpočátku vám to jistě přinese alespoň pocit důležitosti a zadostiučinění, ale tudy cesta k zajímavým výsledkům ve skutečnosti nevede.
Stejně tak si můžete poslechnout přednášky desítek odborníků, já jim říkám verbální kulturisté, dokáží o tréninku a o cvičení, stejně jako o suplementech, vitamínech a jiných exkrementech povídat dlouhé hodiny, horší je, když mají předvést jakýkoliv neopakovatelný výsledek své trenérské činnosti. Teď jsem málem napsal „trestné činnosti“.
V zásadě se dá cvičení rozdělit na cvičení dynamické (svaly se při cvičení hýbají, smršťují, popřípadě jsou natahované), cvičení izometrické – sval zůstane v určité poloze, kterou můžeme směle označit jako výdrž a další rozdělení může být podle toho, jaký odpor se při cvičení překonává – což může být „mrtvá váha“, v případě, když zdviháte činky nebo dynamický odpor (když natahujete různé pružiny nebo gumy) nebo kombinace obého. Svou zvláštní kapitolu by mohlo do dějin sportu napsat cvičení, kdy pomocí svalové síly překonáváte hybnost. Hybnost je součin hmoty a rychlosti – a právě hybnost je onou zázračnou veličinou, kterou tisíce cvičících hledají, když se pokoušejí trénovat bicepsy a dohnat je ke kýžené svalové hypertrofii.
Ke spojení se mnou využijte nejlépe raven.argoni@seznam.cz