Tak jsem si zrovna říkal, o čem bych měl napsat, jaké téma nažhavit na samém počátku týdne, psal jsem již o transformacích jako o základu všeho, co souvisí se vším a hlavně s esoterikou – a padl zde nápad, že by bylo zajímavé napsat o okurkách, když je ta okurková sezóna… je zajímavé, že okurkovou sezónou se nazývá období, kdy se toho moc neděje, respektive se neděje vůbec nic nebo se všechno děje v malých, uzavřených cyklech, které jsou prakticky bez vyššího či hlubšího významu. Přitom se zrovna sklízejí a nakládají okurky, hodně lidí na tom dře od rána do večera, obětují možnost válet se někde u vody a chytat na sluníčku rakovinu kůže – leč nepříliš lichotivý význam označení "okurková sezóna" zadupává blahodárný proces konzervace a zpracování okurek, čili prodloužení jejich posmrtné existence doslova do země. Jinými slovy je vlastně pohřbívá. Přičemž to není tak dávno, kdy například sterilizované znojemské okurky představovaly náš jediný vývozní artikl.

"Dobrý den, mohu se zeptat, co vyvážíte?"

"No, tak my vyvážíme elektroniku, foťáky, notebooky, televize, computery, paměťová média a k tomu samozřejmě příslušenství, dále auta, motocykly… a co vyvážíte vy? Tedy kromě souboru písní a tanců, i když i ten je fantastický..? Nebo už není?"

"My vyvážíme okurky. Nakládané."

"Oh, great! Tak to se jistě nenudíte, ani když je okurková sezóna… tedy právě proto se asi nenudíte, protože když je okurková sezóna, tak máte s okurkami nejvíce práce. Jinde, když mají okurkovou sezónu, tak neví do čeho dloubout… jak je ten svět rozmanitý, ale je vidět, že ani u vás, v Rusku, se člověk občas nenudí."

"Jo, jo, u nás, v Rusku, se nenudí nikdo. Jednou tady žil, byl, nějaký Pavlov, říkali mu V. I. P. Pavlov, řečený Mengele, v Praze má dodnes zastávku metra, muž který slintal, když krmil psy a potom na těch psech dělal pokusy, aby zjistil, že slintají při jídle a při všem, co jim jídlo připomíná, takže vlastně nic nového nezjistil, nosil dříví do lesa a sovy do Athén. Asi měli v Rusku výzkumnou okurkovou sezónu, když mu za to tleskali, mohl taky zkusit, co by s ním udělalo, kdyby mu někdo při obědě nečekaně strčil větší okurku do prdele, třeba by přišel na nový druh podmíněného reflexu, debil jeden… možná by za to dostal i Nobelovu cenu... Tak si na něho a na okurkovou sezónu vždycky, když budete projíždět Pavlákem (neboli slinťákem), vzpomeňte… reflex jako reflex...

Raven

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.argoni.com
www.digi-amulet.cz
www.digi-amulet.com
www.mcmag.cz