Rituální změna

Každý rituál, který na cokoliv vykonáte, má podpořit vaši snahu buď něco změnit nebo naopak něco udržet. Dnes jsem ke své úvaze přidružil jedno vzpomínkové videjko, kde je vidět můj atelier a byt v jednom, v podstatě je to i společenská místnost (all in one), kde jsem tvořil, fotografoval a sepisoval své názory a konal rituály po dobu cca pěti let. Dá se říct, že jsem takto žil na úrovni lépe situovaného bezdomovce, protože jinak mi všechno sebrali komouši, ono to možná zní blbě, ale je fakt, že většinu věcí mi ukradli komouši. Nebo i takoví, co sice rudou knížku demonstrativně roztrhali, ale přesto, hluboko v srdci zůstali věrni Leninově a Stalinově odkazu. Pakáž jedna!

No a právě tady, na deseti čtverečních metrech, kde jsem za jeden rok musel zaplatit šedesát tisíc nedoplatek za vodu a dodnes mi to nikdo nevysvětlil, jsem občas dělal rituálek na to, abych našel něco lepšího k bydlení. Ono se dost blbě hledá, když máte důchod sedm litrů čistá ruka a ještě musíte splácet přes padesát tisíc lačnému strýci, který mě po smrti matky obral nejenom o dědictví, ale i o všechny věci, které jsem měl u matky dlouhodobě uložené. Soud potom rozhodl, že jsem se chtěl na strýci obohatit, takže mu musím ještě jednou to, co mi ukradl, doplatit. Ti by fakt mohli mít ve znaku Šalamounovu pečeť.

Jak léta plynula a jak jsem rituál stále dokola opakoval, tak jsem přicházel na různé nabídky pronájmu bytů, které byly nejenom větší, ale samozřejmě také o dost dražší, navíc jsem hledal něco, kde by už byl nábytek, protože z toho, co je na videjku vidět, mi nepatří ani skříň, ani stůl, ani židle, taky jsem to měl pronajatý i se základním nábytkem, aby člověk nemusel sedět na zemi nebo spát opřený v rohu místnosti.

A tak jsem těch možností zhlédl v blízkém okolí (chtěl jsem zůstat na Praze 7, protože pro Prahu 7 mám slabost, bydlel jsem zde od roku 66, to tady ještě rostly přesličky a plavuně a ukládaly se první organické vrstvy materiálu pro vznik černého uhlí) několik desítek a něco bylo hodně drahé, i když třeba i exkluzivní, něco bylo nevyhovující, nechtěl jsem sklepní nebo přízemní byt, kde vám jezevčíci čuměj do oken nebo tam byl hluk od tramvají a my přece jenom stále něco natáčíme nebo nahráváme, takže řev z ulice nás u srdce nijak zvlášť nebere a navíc taky každý chtěl položit na stůl kolem šedesáti tisíc kauci, jinak vám ani neodpověděl na pozdrav a taky bylo mezi nimi pár podvodníků, kteří chtěli rychle zálohu alespoň dvacet tisíc a pronájem by byl můj, jenomže to byly jen kecy v kleci - jak poznáte podvodníka?

O podvodnících si ještě budeme povídat, protože umění poznat psychopata a podvodníka by mělo patřit k základním znalostem, když chcete přežít ve větším městě v současné společnosti. Někdy bohužel musíte kvůli přežití nasadit podobnou taktiku, protože fungování této společnosti je bohužel založené na tom, že jeden se snaží okrást druhého a pokud se to děje tak nějak vyrovnaným, demokratickým způsobem, dá se mluvit o harmonii, pokud to jeden nebo pár lidí přehání, přichází to, čemu se říká ekonomická krize. Což je vlastně jev, který nám pomalu už opět po vzdalujícím se roce 2008 visí na krku.

Nakonec se odehrála v rychlém sledu řada náhod, které by ani mě, rozeného filosofa a spisovatele nenapadly, to jsou vždycky věci, na které v úžasu čumím jak tele na nová vrata a najednou jsem měl pronajatý velký, prostorný byt v prvním patře v centru města, kousek nad Strossmayerovým náměstím v naprosto klidné ulici, kde jsem si jednu místnost zařídil jako ateliér a ještě zbyly dva pokojíčky, ve kterých se dá pracovat, psát, vegetovat a v kuchyni se dá konečně vařit, v podstatě prostě to, co jsem hledal. Ale upozorňuji ještě jednou, že jsem tuto možnost kombinace bydlení a pracovny hledal přes dva roky. I se všemi rituály a s magickým zaklínáním.

To říkám hlavně proto, že mnoho lidí se při uskutečňování svých životních plánů projevuje jako krajně netrpěliví tvorové. Od roku devadesát jsem v Česku hledal zajímavou pracovní možnost, která by souvisela s psaním, což umím docela dobře a s fotografováním, popřípadě také s výkladem tarotových karet a s astrologií. Postupně mi vyšla dlouhodobá spolupráce s týdeníkem Astro (to trvalo několik let), několikaletá spolupráce se Super.cz na Seznamu.cz (každý den jeden článek plus tři nebo čtyři fotografie na absolutně exkluzivním místě, to se dalo označit jako internetové místo na slunci, a potom mi vyšla dlouholetá spolupráci s Bleskem.cz, kde jsem měl hromadu článků, nějakou tu fotku, videjko, rituálek, každý měsíc horoskop, ale pozor, každou z těchto poměrně hodně zajímavých pracovních a spolupracovních příležitostí jsem cílevědomě budoval po dobu dvou až tří let.

Potom ke mě přijde nebo mi mail pošle paní, která hledá práci a chce pomoct s přispěním rituálu a za pár týdnů začne brblat, že se nic neděje a práci pořád nemá nebo se mi někdo ozve, že chce udělat milostnou magii na někoho, kdo dotyčného nemá rád, tak aby ho měl rád a ono to trvá třeba už skoro rok a najednou se objevuje pocit krajní nespokojenosti, tak kurva, už čekám skoro rok, říkal jsi, že to bude dobrý a není to dobrý. Je to ale na dobrý cestě, já na to, teď to ale chce nějakou možnost, formu konverzace, fejsbukovou stránku, o které bude vědět pouze ona osoba, aby se mohla přijít podívat nebo si přečíst novinky... ne, to je blbost, na takový píčoviny by ona osoba nikdy nechodila, buď se mi sama ozve - a wow, sedne přede mnou na prdel nebo to nemá cenu, dělám všechno, co mi řekneš a výsledek žádný! Já na to, no, právě všechno neděláš, jak s ní chceš komunikovat, když ona ani neví, kde tě najde a volání mobilem, smsky a většinou ani maily spoustu lidí za osrdí moc nebere, ze všeho může existovat záznam a s člověkem je potom řeč jak s posraným tanec a nakonec se nemůžeme domluvit na dalším postupu.

Představa prostého člověka - něčeho nemohu dosáhnout, tak se na to udělá rituál a zítra to mám v kapse, je bohužel až škodlivě jednoduchá, tímto způsobem nefunguje nic, pouze snad jedině nějaká dílčí náhoda, ale většinou ani ta ne. Rituál sám o sobě nemůže zvrátit chod dějin, ani nemůže změnit počasí, ani nikomu nevyhraje válku, navíc ve vztahové oblasti často hromada lidí chce něco, o čem ani neví, co vlastně chce. Chci, aby se do mě zamiloval nebo chci, aby mě milovala. Když po někom chci, aby to trochu rozvedl, aby popsal, čím by se to mělo projevovat, tak se většina lidí začne rozčilovat, proč bych to měl dělat, vždyť to je přece jasný - chci, aby mě miloval.

Romány jsou plné případů, kdy třeba žena milovala muže, ale nemohla ho ani přijít navštívit, protože byla upoutána na lůžko v sanatoriu na "léčení" tuberkulózy.

Nebo se vysoký politik popřípadě člen královské rodiny až po uši zamiloval do "chudé prodavačky květin", popřípadě ji dokonce oplodnil a potom celý život dělal, že ji nezná a neplatil ani na dítě, teprve, až mu bylo něco málo přes sto let, tak to na půl huby přiznal.

Máte plno případů, kdy vidíte urostlého statného muže, který má peníze, dům, auto, ale nijak zvlášť nereaguje na jednoznačné nabídky mladých dívek, rozkošných poupátek, která nechápavě sledují, jak jejich idol tráví čas s nějakou starší, nepříliš vzhlednou paní třeba doma, u bazénu, jak s ní jezdí na dovolenou do Thajska nebo do New Yorku a teď si říkají, proboha, co na ní vidí? Proč nejede se mnou? Já se chci také podívat do Egypta nebo do Indie, to je do ní fakt až po uši zamilovaný? Proč by nemohl milovat mě? Uděláme na to rituál, aby se zamiloval do mě? No, dobře, tak uděláme rituál, načež mladý muž se starší partnerkou oznámí, že odjíždějí na tři týdny do Anglie, kde se budou brát. Vy se tlučete do hlavy, jak to, že ten rituál dopadl přesně naopak, než dopadnout měl?

Tak, za prvé, znáte základní poučku o manželství, kterou u nás propagovali bolševici - manželství je legální prostituce. Každý tomu automaticky rozuměl tak, že manžel je platící zákazník a manželka je prostitutka. Málokoho napadlo, že to může být naprosto jednoduše i naopak. Potom lidé nechtějí přijmout nic z toho, co mají přímo před nosem jako fakt, ze kterého mohou vycházet.

Opět je samozřejmě otázka, nakolik by pomohl rituál, kdyby si jej krásná slečna objednala, aby se do ní švarný jinoch zamiloval. Myslím, že by příliš mnoho prostoru na rituální úspěch v sevření v kleštích reality nezbývalo.

 

 

 

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

Interview s Monicou

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/