Den, který je vhodný pro rituál - 19. listopadu 2019

Horoskopy na tento týden najdete zde - stačí kliknout - a žasnout.

Rituály i horoskopy, které ještě budeme vytvářet, konat, prožívat, psát a částečně také zveřejňovat, budou čím dál tím víc erotičtější a sexem nabité, zatímco užitek z nich bude hlavně sexem nebo prostřednictvím sexu nabytý.

Nemějte ze sexu strach, vždycky, když se psalo o sexu jako o nežádoucím projevu v jakékoliv komunitě, znáte to, "vaše chování či počínání odporuje pravidlům naší komunity", slušný člověk je bez bradavek, bez čuráka, bos, ale nesmí být nah, zvláště ne do půli těla, je-li to od pasu dolů, ani nesmí nahotu skrývat pomocí značkového oblečení, protože by šlo o skrytou reklamu, proto se nikdo nesmí ani usmívat do tvaru najku. To všechno jsou projevy cenzury a za jakýmkoliv projevem cenzury stojí vždy nemocný člověk, většinou tedy duševně nemocný, i když se tělesně může projevovat jako jura nebo spravedlivý zbojník, co bohatým bere a chudým nejinak.

Sex nikdy nikomu neublížil, pokud se někdo ohání tím, že určité skupiny lidí se musí chránit před sexem a jeho zhoubným vlivem, tak je to psychopat, který by zasloužil na doživotí zavřít, nejlépe někam na samotku. Když budete hledat od rána do večera, tak nenajdete nikoho, komu by sex ublížil - a můžete se na to zeptat i sexuologů, pokud to nebudou zkorumpovaní hajzlové, tak vám to potvrdí, že nikdy se nikdo neocitl v péči psychiatrů kvůli tomu, že by mu ublížil sex. To, co ubližuje nejvíce v jakékoliv skupině lidí je násilí, jistě si dovedete představit, že násilí vás může i zabít. Kdyby vás chtěl někdo zabít bez násilí pomocí sexu, tak s tím bude mít hodně práce a zřejmě by se mu to nepovedlo. Pomocí násilí mohu zabít kohokoli i bez použití sexu. Někdy k tomu ani nemám daleko, když slyším "odborníky" mluvit o sexu a o erotice.

Řeknu to ještě jednou a o něco jasněji, čím méně se zákony zabývají sexem, sexuálními projevy, pohlavím a erotikou a vším, co s tím souvisí, kromě násilí, kterým se koneckonců projevují všichni primitivové, ať už na pozadí sexuálního cítění nebo bez něho, tím je demokracie společnosti, v níž žijeme, silnější a stabilnější.

Nemám rád cenzuru, dalo by se říct, že nesnáším cenzuru, nesnáším, když mi někdo při práci čumí přes rameno, nesnáším, když mi někdo v situaci, kdy nikomu nepřekážím a nikoho neohrožuji, začne vemlouvavě sípat do ucha, tohle nesmíš, tohle se nedělá. V podstatě to nechápu ani v případě, kdy se lidé projevují jako dobytek na sociálních sítích. Každý je nějaký, někdo je milý, jiný je prostě hovado, tak se bude jako hovado chovat a vyjadřovat. Pokud to někoho chytí u srdce a bude hovadským projevům s chutí naslouchat, je to opět jeho věc. Když to budu chápat jako problém, tak tento problém nevyřeším tím, že někomu, kdo si o mně bude myslet, že jsem blbec, zakážu říkat svůj názor nahlas.

Spousta sportovců, hokejistů, fotbalistů, trenérů, zápasníků, zpěváků, hudebníků, řečníků, modelek, manekýnek, spisovatelů a určitě i cirkusáků, fotografů, filmařů a obecně vzato umělců a dalších osobností našeho, občas i veřejného života si o mně myslí, že jsem debil, který nikdy nic zvláštního nedokázal, hlavně, že se tím furt chlubí a já si to samé myslím zase o nich. Čili si nemáme co vyčítat, nikdy jsem se nezajímal o veřejně prezentovaný sport, nikdy jsem se nedíval na hokej, nikdy jsem neztratil ani minutu svého času tím, že bych sledoval fotbal, vždycky jsem si říkal, ať si kluci hrají, když je to baví, mohou běhat na běžkách, skákat na lyžích nebo běhat maratón, popřípadě zápasit mezi sebou, vždycky jsem to cítil tak, že mně do toho nic není a nikdy jsem neviděl důvod, proč by mi do toho něco mělo být. Stejně tak jsem nikdy nechodil nikoho pozorovat, jak skáče přes švihadlo nebo cvičí aerobik. Od toho, aby člověk předváděl něco, nad čím by ostatním měla spadnou čelist bylo vždycky divadlo, cirkus, film nebo veřejné vystoupení, ale ne, aby se stále dokola předvádělo něco, co se může v podstatě naučit každý, kdo je zdravý, má kondici, čas a peníze.

Uvedu příklad z praxe - na to, aby se člověk naučil ovládat klávesnici počítače jako já (v únoru 2020, pokud se dožiju, mi bude 72), by se musel, podle mého skromného odhadu, věnovat tomuto řemeslu víc jak deset let. Tady nejde jen o rychlost, ale také o množství zpracovávaného textu denně a o udržení dosažené kondice (rychlost/výkon), jinými slovy, o umění, jak se vyhnout potížím karpálního tunelu a rozkladu pasivního pohybového aparátu v důsledku stárnutí materiálu. Ať se rozhlížím, jak se rozhlížím, nikoho, kdo by se dal bez legrace srovnat se mnou, široko daleko nevidím. A zajímá se o to někdo? Ne - a v podstatě ani já sám nevidím důvod, proč by se o to měl někdo zajímat. Každý se chová podle toho, jaké drezúry se mu v dětství dostalo a jak byl "vychován" a koho mu vychovatelé vnutili jako životní vzory. Pokud to budou rakovinou prolezlí paskřivci, bude je uznávat jako své životní vzory a nikdo mu je nevezme. V pořádku.

Horší situace nastane, když se takový rakovinou prolezlý paskřivec ocitne v roli, kdy mi začne vysvětlovat, že se chovám proti zásadám komunity, když se prezentuji, jak o tom konkurence často píše, jako obtloustlý, chřadnoucí stařík s nabarvenými vlasy, který se chlubí svým "nahým křovím". Tady začíná "problematika", která je spojená s chápáním sexuality, přerůstat do problematiky násilí, jak to vidím a chápu já.

Jen tak mimochodem, abych vás zase zbytečně dlouho nezdržoval od užitečné práce, víte, jak zní název jediného naprosto účinného léku proti rakovině? Sex. Zatím, jak jsem to tak široko daleko sledoval, tak se ještě nikdy nestalo, že by člověk, který se věnoval tantře nebo sexuální magii, popřípadě tao-józe, aktivaci čaker od múládháry až po čakru psychopatie, dostal rakovinu. Občas je dobré se trochu zamyslet nejenom nad články Seznamu, Novinek a Nezávislých parlamentních listů, ale i nad tím, co vidíme kolem sebe na vlastní oči.

Jak jsem si všiml, tak právě nyní se mnoho umělců a jsou mezi nimi i lidé, kterých si skutečně vážím, jako třeba pan Jiří Suchý, zamýšlí nad "znesvěcením" oslav 17. listopadu. Borci přijdou klást věnce na nějaké v minulosti exponované místo a teď na ně skupina grázlů řve urážky a píská. A útlocitný umělec se diví. Můj osobní postoj je, jako vždy, ryze praktický. Přítomnost grázlů v pražských ulicích mi nepřipadá až tak moc nadpřirozená, tak to prostě je, dejte grázlovi beztrestnost a bude se chovat jako grázl. Pohrozíte mu výpraskem a bude předstírat, že se chová slušně, ale i tak zůstane grázlem. Řeší to něco? Nechme grázlovi, co jeho jest, když už máme tu demokracii, díky níž se můžeme titulovat pomocí vulgárních synonym pohlavních orgánů a naučme se v této demokracii existovat i s tím, že víme, že se o nás na internetu píší kraviny. Další stupeň pochopení reality spočívá v poznání, že člověk, který nemá v hlavě nasráno, bude hledat informace o vás u vás, tedy na vašem profilu nebo na vašich webových stránkách a ne u nějakých, většinou anonymních blbečků a kecálistů.

Vstupuji tímto do časového období uzavírky roku 2019, kdy se budeme věnovat rituálům (samozřejmě i "nahým rituálům") a rozšiřuji svůj okruh totálního nezájmu na fotbal, hokej, českou kulturu, českou politiku, české umělce, rapery a zápasníky MMA a převážnou část českého internetu.

Při rituálech často používáme tarotové karty, je zajímavé to alespoň odzkoušet, aby člověk věděl, co od toho může čekat.

 

Interview s Monicou

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/