Dvouletka, pětiletka, plán a spolupráce - 18. listopadu 2019

Včera jsem celý den psal horoskopy na tento týden, čili týdenní horoskopy. Příští neděli je budu psát opět. Vždycky, když jsem se s někým domluvil na pravidelném uveřejňování článků, popřípadě fotek, tak jsem potom jel jak stroj, většinou tak 4 až šest let a vzhledem k tomu, že se vždy jednalo o denní aktualizace nebo o příspěvky, kdy se musel každý den objevit nový článek, jako to sepisuji právě nyní pro argoni.com tak jsem, někdy mimoděk, někdy jsem musel trochu zabrat, dosahoval výkonů, s nimiž se s nejvyšší pravděpodobností tady v prdolandu, čili těžké republice nemůže nikdo srovnávat.

Psal jsem pro kdysi existující Expres, který původně jistou dobu lehce konkuroval nově vzniklému Blesku, potom jsem psal pro Astro, které dosáhlo přímo obludných nákladů, když pak naše splupráce skončila, jelo celé posrané Astro do kytek, asi čtyři roky jsem psal každodenní aktualizace pro Super.cz na Seznamu.cz, to si možná občas sem tam ještě i někdo pamatuje, na netu jsme dosáhli denní návštěvnosti v průměru 50 tisíc, potom, když se ke mně nechovali dostatečně uctivě, tak jsem spolupráci den ze dne utnul a Super během pár měsíců skončil.

Tenkrát se jednalo o Super od Stratosféry, která si Super pronajala od Seznamu a když na Seznamu viděli jakých dosahujeme zisků, tak se nám to snažili rozesrat, což se jim nakonec podařilo, to se podaří v podstatě vždycky, stačí najít jakoukoliv ženskou, která je zaangažovaná ve spolupráci, kterou chcete napadnout a potom zaútočíte na její ješitnost a už jakékoliv dosažené úspěchy kráčejí do prdele.

Potom jsem začal spolupracovat s Bleskem, s Dobrou kartářkou a s lehce erotickým webem Otevřená.cz, ale snažím se o co největší nenápadnost, protože nemám zájem řešit zase různé druhy "interference". Na to v podstatě dojely i všechny moje modelky.

Kdo si všímá, ví, že dělám fotky, dělám je na kšeft a dělám jich hodně, začínal jsem kdysi ještě v šedesátých letech, potom jsem dlouhá léta pracoval v Krátkém filmu ve Studiu Jiřího Trnky, kde jsem jako režisér natáčel animáče, jak se o tom vždy zmiňuji, i s Kájou Saudkem jsem natočil v podstatě jeho jediný animovaný film, ale hlavně jsem animoval své vlastní fotografie, v tom jsem docela dobrej a prodával jsem všude možně i v Americe, přestože se našim fotografům v Americe moc nedařilo.

Pozor, je dost velký rozdíl mezi tím, když od vás kupují autorské fotky časopisy nebo rovnou obchody s fotkama a něco jiného je, když o vás napíší v nějakém časopise, jak pracujete s těžkoslovensku jako nějakej chudák a přitom vyrábíte fotky a k tomu článku jednu nebo dvě fotky přifaří jako ilustraci. To se nedá počítat jako, že jste prodali fotku v zahraničí, pokud tomu rozdílu trochu rozumíte.

Prodej znamená, že přijdete, ukážete a nabídnete k prodeji fotku a někdo ji koupí, neptá se, jestli jste disident nebo Zilvar z chudobince, prostě má zájem o fotku a koupí ji od vás, i kdybyste byl zlatý slavík nebo chodil převlečený za barbínu. Peníze nedává na charitu, ale přímo vám do ruky. Mnoho lidí si to pořád nějak plete, stejně jako je běžné, že tady snad už každý pořád něco plete, páté přes deváté, to je asi od konce druhé světové války, kdy na světě prudce stoupla radiace, tak nějaké nepříznivé jevy v myšlení jsou už v druhé nebo třetí generaci patrné.

Zmiňoval jsem se o svých modelkách, protože to je taky kapitola sama pro sebe. A možná i pro psychiatra. Většinou jsem měl jednu stálou modelku, kterou jsem fotil furt dokola a používal na různé fotky a vkládal do různých výtvarných kompozic.

Těch modelek jsem měl už asi deset, ale lidé většinou znají nebo si pamatují Arču, která skončila střední školu v prdelákově v Dolním Podluží a šla pracovat pro mě. Od té doby nemusela nic jiného dělat, než pózovat před foťákem a před kamerou a fotky, na kterých pózovala, jsem cpal do novin, do časopisů, do různých publikací, do knih, na webové stránky, do Supru, do Astra... to nebyly desítky nebo stovky fotografií, těch fotek byly tisíce. Takovou masivní public-relation-tlačenici u nás neměl ani prezident před volbama.

Výsledkem bylo to, že Arča vstoupila do povědomí jako vědma, kartářka, lesní bytost a přírodní čarodějka, a zřejmě, kdybychom ve focení pokračovali, tak bychom šli směrem "magic cosplay" a zcela určitě bychom zde byli opět nejlepší. Díky mně, co si budeme namlouvat.

Co se ale nestalo - jednoho dne mi Arča oznámila, to bylo nějak kolem roku 2004 nebo 2005, že dělám naprosto blbý fotky, že už dál fotit nechce, že ji to sere a že si najde jiného fotografa a mám takový dojem, že to nebylo, jak se říká úplně z její hlavy, zřejmě ji zpracovaly některé její "laskavé" klientky, jednou jsem zaslechl, jak do Arči ženská, co přišla na karty, hučí, paní Ariano, proč vlastně jste s tím Ravenem? Vždyť on vás jenom využívá, sám bez vás by neznamenal vůbec nic, jenom šplhá po vašich zádech, sám by žádnou kariéru nikdy neudělal, kdybyste ho nechala být, tak půjdete nahoru a on zmizí. Teď vás jenom brzdí a vy byste mohla dělat tolik věcí (jaké věci by mohla dělat, o tom se paní už nezmínila, ale docela se jí povedlo Arču rozhodit, protože najednou se s ní nedalo spolupracovat).

Spolupráce se mnou vždycky byla a je naprosto jednoduchá, já vám přesně řeknu, co máte udělat, vy to uděláte a to je všechno. Arča do té doby vůbec nevěděla, že se běžně jezdí MHD, patnáct let nevstoupila do tramvaje ani do autobusu, netušila, že se platí něco jako nájemné, elektřina, vodné, stočné a že něco stojí i odvoz odpadků, zřejmě asi dodnes neví, jakým způsobem jsem jí koupil byt, který se potom jen přepsal na ni a všechno bylo jakoby zázrakem hotovo a zařízeno. Nevěděla ani, jak se běžně nakupuje a pokud někam jela se mnou do obchodu, tak netušila, že když si třeba v butyku koupí věci za sedmdesát tisíc, které se potom nacpou do auta a jede se domů, že to není zcela obvyklé.

Ani náš pes, staford Jack nejel nikdy autobusem nebo tramvají, za celý svůj život - a byl s námi skoro 16 let, nevstoupil do žádné socky, byl zvyklý pendlovat autem mezi pražským bytem, chalupou a chatou na Jihu Čech u Staňkovského rybníka, ale když má rybník obvod přes 25 kilometrů, tak vás lehce svrbí jazyk, když ho neoznačíte spíše jako "jezero". Akorát, že Jack, miláček, nikdy neremcal, ani si nestěžoval, když neměl na co.

Jinak spolupráce se mnou se končí naproto bezproblémově, stačí mi oznámit končím, já to vezmu na vědomí a vaše fotky ze všech stran pomalu zmizí a v dnešní době vám zůstanou jenom selfíčka na sociálních sítích, ale jinak je konec jakékoliv kariéry. Ale pokud vám kariéra vadila v cestě za štěstím, tak budete spokojení a šťastní naprosto dokonale.

Bohužel se přihlásí o slovo lidé, kteří po vás chtějí peníze za nájem, příspěvek vlastníka, za zdravotní a sociální pojištění, za televizi a rozhlas, za internet, za mobil a popřípadě i jakýkoliv jiný telefon, za UPC nebo jinou televizi a většinou se najde ještě pár neutěšených splátek a najednou na dveře začnou bušit netrpěliví exekutoři. Ale to už není moje starost.

Přesto se divím, že prakticky všechny moje fotografické a videopanoramatické modelky jednoho krásného dne přestanou souhlasit s náplní mé foto a videoprodukce, často si najdou "lepšího" nebo "profesionálního" fotografa a jdou si svou cestou. Zajímavé, ale přesto to nechápu. Výsledky těch jejich lepších cest jsem nikdy neviděl.

V podstatě ale chápu závistivce, kteří se snaží narušit moji spolupráci s kýmkoliv, pracovní výsledky naserou, to chápu, vlastní neschopnost asi rovněž nepotěší, ale nechápu člověka, který se mnou spolupracuje, vidí, že to funguje a že už delší dobu všechno jede bez větších problémů a stejně ho zláká nějaký šašek s jakousi indiferentní nabídkou, pojď ke mně, já jsem lepší. Bude o tebe dobře postaráno.

 

V následujícím, dnes již historickém videjku se nechám inspirovat mořem, možná to trochu připomíná novelu od Ernesta Hemingwaye Stařec a moře a uvažuji nad vydáním knížky, popřípadě i jiných materiálů na téma Psychopat v rodině.

Nakonec jsme zvládli vydat knížku Psychopat v rodině, což je zatím moje poslední kniha, ale poučná je až na půdu, myslím, že by si ji měl přečíst každý, kdo pomalu dospívá a chystá se samostatně vkročit do života. Až to udivuje i mě samotného, kolik moudra se mi podařilo vtěsnat do poměrně útlého svazku, ale znovu opakuji, nikde nenajdete tak pregnantní definice a jednoduché vysvětlení psychopatie, jako v této knížce. Další pokračování zatím nechystám, ale budu obsah své knížky ještě mnohokrát komentovat, protože umění rozeznat psychopata od poměrně normálních, průměrných lidí a schopnost poznat a definovat psychopatické chování, patří k nejdůležitějším vlastnostem současného úspěšného člověka, ať již muže nebo ženy.

 

 

Interview s Monicou

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/