Hadohlavec - po Hadonoši čtrnácté znamení zvěrokruhu? - 15. října 2019

Ještě se dnes vrátím k jednomu zajímavému projevu lidské tuposti. Jistě jste se setkali s tvrzením, že znamení zvěrokruhu není "pouze" dvanáct", ale že je jich třináct, že tam chybí ještě znamení Hadonoše. Normální člověk si to přečte a zasměje se a řekne si, dobrý fór. Je to jako kdyby někdo začal tvrdil, že dnů v týdnu vlastně není sedm, ale že vědci objevili ještě osmý den, takzvanou Druhou neděli, kterou slavili už staří Římané, když římské říši vládl Gluteus Maximus Brutus Čuňoklecián. Druhá neděle nemá 24 hodin, ale jenom 12, které se odebírají od následujícího pondělí, které má potom také pouze 12 hodin. A proč to tak je? Je to hlavně kvůli těm, kteří ještě po normální neděli nestačili vystřízlivět, tak aby měli čas adaptovat se na normální práci.

Trochu mi to připomíná starověké rozverné počty, kdy člověk bystře zjistil, že u nás vlastně všechno běží stále dokola, jaro, léto, podzim zima, dny se jednou prodlužují a jednou zkracují, toho si všimne i vegetarián a stejně tak nastávají situace, kdy je den stejně dlouhý jako noc. Ono to přímo svádí k tomu, abychom tento jev označili jako rovnodennost a když je den nejkratší, popřípadě nejdelší (takže už to dál nejde a rozdíl mezi dnem a nocí se začne vyrovnávat), tak by se to mohlo jmenovat slunovrat a už máme před sebou základ slunečního kalendáře.

Když se naučíte počítat a všimnete si, že všechno, co se týká východů a západů Slunce a poměrné délky dnů a nocí se pořád opakuje, můžete si cyklus, čili to, co se pořád opakuje označit nebo pojmenovat jako rok a hbitě zjistíte, že má 365 dnů. Číslo 360 je naprosto fantastické, protože se s ním dobře pracuje, dá se snadno rozdělit na dvě poloviny, na tři třetiny, je dělitelné čtyřmi, pěti, šesti, (sedmi ne, ale to nás už nerozbrečí), osmi, devíti, desíti (jedenácti taky ne, ale jak jsme si už řekli, sedmička a jedenáctka jsou podezřelá čísla, nad těmi se ještě budeme muset zamyslet) a také je dělitelné dvanácti. A třiceti a šedesáti...

Z toho se snadno odvodí, proč máme čtyři roční období a 12 měsíců (znáte ten vtípek, jak Maruška maže v zimě do lesa pro jahody a teď vidí na mýtině oheň a kolem sedí třináct zachmuřených deviantů a Maruška se hned ptá, co jako jsou zač, a oni, že jsou Měsíčkové, Leden, Únor, Březen a tak dále, načež se Maruška táže, jak to, že jich je třináct a oni povídají, ale támhletoho si nevšímej, to je Měsíc československo-sovětského přátelství. Samozřejmě tam mohl tady sedět i Měsíc knihy nebo Hadonoš, popřípadě Chrudonoš. Hadohlavonoš, Hadohlavec, Štítonoš či Hladonoš.

Snažit se něco nacpat někam, kde už je všechno obsazeno, je projev hlouposti. Rok má 365 dní (ve starých kulturách si často poradili s těmi "přebývajícími" pěti dny tak, že je prochlastali, prostě si jich nevšímali, ignorovali je, jako kdyby nebyly). Takže rok má dvanáct měsíců - a kdyby měl rok přesně 360 dní, tak by měl každý měsíc přesně 30 dní a nemusely by se řešit přestupné roky, takhle má holt jeden měsíc buď 30 dní nebo 31 dní a únor má 28 dnů a jednou za čtyři roky 29 dnů. Což slouží k vyrovnání drobných časových nesrovnalostí, prostě to má svůj účel.

Stejně to byla náhoda jak prase a měli jsme z prdele kliku, že se Země za rok otočí 365krát kolem své osy a k tomu jednou oběhne Slunce. Kdyby se otáčení zpomalilo, mohli bychom se jednou dostat i na ideálních 360 otáček za rok. Tedy "ideálních" z hlediska dětských počtů, jinak by to moc ideální nebylo, možná bychom to ani nepřežili. Jak bychom asi všechno počítali, kdyby měl rok třeba 377 dní a jeden den by měl třeba 19 hodin? To by asi byl trochu problém.

Takže, tohle všechno jsou dané věci, odvozené z přírodních jevů a zákonů, proto má den 24 hodin a hodina má šedesát minut a každá minuta šedesát vteřin a klasický pravý úhel má devadesát stupňů a otočka jednou kolem dokola má 360 stupňů, čelem vzad je otočka o 180 stupňů a od dne jarní rovnodennosti 20. března je z astrologického hlediska Slunce po celý jeden měsíc ve znamní Berana a potom se přesune do znamení Býka, kde je opět jeden měsíc, načež přejde do Blíženců, do Raka, Lva, Panny, Vah, Štíra a tak dále a pokud je něco, co souvisí s cyklem, rozděleno na pravidelné úseky, tak jsou tyto úseky zpravidla stejně dlouhé, čili není mezi nimi žádné místo, ani pro hadonoše, ani pro světlonoše nebo pro jiné argumentonoše, ohánějící se hláškou, snad bych se sem ještě nějak vmáčknul.

V Dubaji jsme plovali na loďce, což bylo docela zajímavé a romantická a potom jsme viděli akvárium, které by se dalo označit jako "mamutí", vůbec si nedovedu představit, jak silné musí být skleněné stěny celé této monumentální nádrže a kolik tun vody se ve chvíli, kdy s přihlouplým úsměvem zíráme nahoru, ke hladině, nad námi nachází. Přece jenom sklo je křehké a není to tak dávno, co se podobné akvárko v obchodním středisku v Japonsku najednou provalilo a byl to prý obrovský zážitek. Jedno oko nezůstalo suché. Naštěstí se to zatím nestalo součástí našeho osudu.

 

 

Interview s Monicou

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/