O žabomyších myších, křečcích a lidech - 07. října 2019

Četl jsem jednou jakési téměř odborné pojednání, něco jako Of Mice and Men od Johna Steinbecka, o tom, že myši jsou lidem geneticky, vývojově a možná i psychicky a rozumově daleko blíže než ostatní zvířata, třeba opice. Proto se na myších konaly a stále ještě konají pokusy nejenom fyziologické a takové ty travičské (co nepřežije myška, nepřežije v úměrně vyšší míře ani člověk), ale i psychologické.

Myšky a krysy se pouštěly do bludiště a podle toho, jak rychle se dokázaly orientovat, se usuzovalo třeba na to, jak rychle by se dokázal dostat z labyrintu třeba Théseus, kdyby po zabití Mínotaura ztratil Ariadninu nit. Prostě samé takové užitečné věci vědci zkoumali, jinak se ale chování myší a krys v labyrintu používalo též k divinačnímu věštění, což mě zajímalo už dávno, ale jak známo, bez dotací, bos, než se člověk k něčemu dostane, tak to nějakou dobu trvá, ale kdo si počká, ten se dočká a tak se dočkali i mí čtenáři, aby se dozvěděli něco o chování křečků v bludišti. Ano, použil jsem ke svému pokusu křečky, protože jsou podobní lidem ještě více než myši nebo se tak alespoň občas tváří.

Do prostoru menšího, improvizovaného, ale i tak docela rafinovaného labyrintu jsem umístil tři křečky, dvě samičky, Sibylu a Pythii a jednoho samečka, Harryho.

Harry s Pythií se hned zdekovali a celou dobu experimentu se věnovali sexu a celý labyrint i možnost objevovat zajímavá zákoutí, popřípadě cestu ven, do neznáma nebo možnost založit si nový domov, jim visely, slušně řečeno u zadku. Takže se v podstatě celého pokusu ani nezúčastnili, z čehož plyne, že kdyby se mezi mými dychtivými čtenáři našel někdo, kdo by měl zájem o malé křečky, tak ať se mi pak přihlásí na mail.

Sibyla chvíli opruzovala kopulující Pythii a Harryho, ale po chvíli uznala, že je nadbytečná, tak vyrazila zkoumat překážky a zjišťovala, jestli se dá něco zajímavého najít v bludišti. Nejdříve se spleti chodbiček vyhýbala, rozestavěné krabice jenom několikrát oběhla, ale dovnitř se jí moc nechtělo. Potom několikrát oběhla "vnější opevnění" a nakonec začala kontrolovat jednu krabici za druhou a i když asi přesně nevěděla, co vlastně hledá, byla za chvíli naštvaná, že to nenašla.

Celý pokus trval přibližně dvě hodiny a během tohoto času jsem celé bludiště jednou přestavoval, aby krabice  vytvořili jakousi hradbu, která se nedala jen tak obejít. Závěry jsou naprosto jednoznačné a co platí pro Sibylu, platí i pro člověka. Podvědomě se každý snaží vyhýbat se problémům, pokud je nemusíme řešit, tak je raději obejdeme nebo oběhneme. Když se nějaký problém vyskytne, chceme ho mít rychle za sebou a nejlépe tak, abychom už nic dalšího podobného řešit nemuseli. Problémy zkoušejí řešit pouze lidé, kteří nemají sex. Pokud nemohou kopulovat s odpovídajícím protějškem, tak se věnují zkoumání, vynalézání nebo se utápějí v planých diskuzích s ostatními, stejně postiženými. Pokud by se člověk mohl věnovat pouze sexu, s nejvyšší pravděpodobností by se na všechno ostatní vykašlal. Stejně jako Harry a Pythie, kteří dodnes žádný labyrint nikdy neviděli a nikdy nezkoušeli dostat se ven z bludiště.

 

 

Interview s Monicou

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/