Rázně a sertivně. Nebo servilně? - 05. října 2019

Dnes... nebo to bylo včera? Bože, ten čas letí, za chvíli půjdeme všichni do biologického důchodu... nebo to už bude jenom odpad? No, prostě dnes nebo včera jsem dostal zajímavý a podnětný dotaz, který shodou okolností zajímá i hromadu dalších čtenářů a klientů, zaměstnanců či osob samostatně výdělečně činných.

Dotaz: Jaký je váš názor na "pohotové reakce"? Neumím adekvátně zareagovat na přítomnou situaci, stále sama sebe podceňuji (na čemž se snažím pracovat - ale je to asi běh na trochu delší trať), tudíž si nechávám jak se říká "srát na hlavu". Prostě necením si sama sebe, než abych se pohádala, radši vyjdu vstříc, a to na úkor svého času. Domnívám se, že hádka by mě zbytečně vysílila, neuměla bych hned teď dost dobře zareagovat na přítomnou situaci a svoji následnou energii bych pak ztrácela zbytečným přemýšlením o tom, zda jsem byla či nebyla v právu - ve finále dojdu k závěru, že jsem mohla zareagovat lépe a tím se vystresuji ještě víc. Existuje nějaká vaše rada, moudro či kniha, jak docílit v tomto směru větší sebedůvěry?

Odpověď: Co se týká diskusí a rozhovorů s ostatními lidmi (moudřejší ustoupí, přijdeš za šéfem s vlastními názory a originálními nápady a odcházíš s jeho, mluviti stříbro, mlčeti zlato, kdybys mlčel, zůstal bys filosofem, dvakrát měř a jednou řež, nesnaž se diskutovat s člověkem, který by z jalové krávy vymámil tele), vždy záleží na oné jedné, jediné, konkrétní a neopakovatelné situaci. Není žádná tragedie, když se s někým domlouváte na schůzce a dotyčnému se nehodí středa, ale spíše čtvrtek a vy se můžete přizpůsobit, aniž by vás kvůli tomu vyhodili z práce nebo byste zmeškali vlastní svatbu, popřípadě byste si museli přehodit termín operace žlučníku. Je ale tragedie, když se kvůli tomu, že jste se chtěli zavděčit či zalíbit prodavači či prodavačce stanete majitelem drahé klimatizace, kterou ani nemáte kam dát, protože bydlíte v pronajaté garsonce, dvanáct metrů čtverečních se společným záchodem a koupelnou na chodbě.

Shodou okolností mi zrovna včera volal klient, jinak naprosto super a spolehlivý chlapík, který si koupil auto a přestože je perfekcionista obzvláště na auta, tak si nevšiml, že vůz má lehce poškrábaný lak na střeše. Je pravda, že při koupi auta, zvláště, když už se smráká nebo je vůz zaprášený, lehce přehlédnete drobné vady, týkající se laku na střeše. O to hrůzněji se ale nastalá sitauce jeví, když se máte na své auto dívat z okna bytu nebo z balkonu, pod nímž je zaparkované. Těžko se to potom řeší nebo se to řeší a je přitom těžko na srdci i na duši, protože smlouva je smlouva a v takovém případě se nedá dělat nic jiného, než auto opět prodat a koupit jiné. Jak říkají Němci, je to umständlich. Zdlouhavé, trapné.

Doufám, že nemusím zdůrazňovat, že jsem přitom mladého pána nad kartami před koupí nového auta v tomto roce 2019 varoval. Měl počkat do začátku nového roku 2020 a koupi realizovat až v únoru nebo březnu. Čas opravdu letí jak jelen, uvidíte, že to bude jen chvilka a únor 2020 bude bušit na dveře. Ale netrpělivost dokáže možná v životě pokazit více věcí než vlastní hloupost.

Řekněme si pár rad, jak postupovat, abychom se celý život nestávali obětí nápadů druhých. Takže, v práci je to trochu složitější, protože většina lidí má v práci svého šéfa a musí konat to, co šéf řekne, popřípadě nařídí. Samozřejmě přitom může nastat sitauce, kdy překročí rámec svých pravomocí, což se týká i verbálního napadání, verbálního útoku nebo pracovně neopodstatněného tělesného kontaktu. Jak říkám, situace může nastat složitá, ale i v nejzamotanější situaci můžeme vyjádřit svůj nesouhlas s čímkoliv, co se týká naší osoby. Například - v sobotu se všichni sejdeme a vyrazíme na celodenní výlet. Na to musím říct, že si může, pro mě, za mě, každý vyrazit, kam chce, já budu ten poslední, kdo mu v tom bude bránit, ale já sám jsem si už na sobotu naplánoval něco jiného, takže na žádný výlet nepůjdu, ani nepojedu. Něco jiného je, samozřejmě, pokud jsem členem rodiny nebo tátou dítěte či dětí (znám to velmi dobře), tady má člověk povinnosti vůči svým svěřencům, takže si nemohu plánovat, jak strávím sobotu a neděli, budu se muset přizpůsobit, rodina je závazek a mně zřejmě nezbyde nic jiného, než se s ostatními rodinnými příslušníky handrkovat, jestli budeme doma nebo pojedeme na výlet nebo na chatu, pokud nějakou máme, popřípadě jak se tam dopravíme. Pokud jste členem menšího či většího kolektivu, musíte se naučit vyslovit svůj názor. Nemusíte se hned prosadit, aby bylo po vašem, ale musíte svůj názor vyslovit. Není snad nic horšího pro komunikaci s ostatními, než když se naštveme, ztichneme, uzavřeme se do sebe a jen mlčky, uraženě konáme, co musíme.

Pozor na slovní smyčky typu: "Co děláš zítra?" "Já nevím," nebo, "Ještě nevím." "Takže můžeš s námi jet na výlet, že jo?"

Čili jsme se dostali k tomu, že máme svůj názor a vyslovíme jej. Je to první krok na cestě k úspěchu. A nenecháme se chytat do konverzačních pastí.

"Co budeš dělat zítra?" "Zítra vyklízíme s panem domácím sklep, protože se bude opravovat plynový kotel na teplou vodu a topení. Musíme to zítra zmáknout, jinak budeme v zimě bez teplé vody."

Další kroky, jako, jestli dokážeme svůj názor prosadit proti jinému názoru nebo jestli si necháme poškodit vlastní sebevědomí, záleží na celé řadě dalších faktorů. Tím nejdůležitějším jsou peníze, finance, pravidelný příjem, stav účtu v bance a v peněžence a společenský vliv. Podle toho, kolik financí máme k dispozici a jak se projevuje náš vliv ve společnosti, funguje i naše sebevědomí. Jinak to chce opravdu tuhý trénink a dlouhodobou praxi. Ještě se k tomuto námětu vrátím.

 

Znovu si zopakujeme základní cvičení, které tvoří páteř mého systému Magie života.

 

 

Interview s Monicou

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/

https://otevrena.cz/eroticke-horoskopy/