Jak se kdo srovnává s chlebem - 16. září 2019

Chléb - naše základní potravina. Nebo "chleba", podle okolností a zvyku. Jak kdo chce.

Mnoho diskuzí se v poslední době vynořilo kolem chleba, hlavně na téma, jak se změnila jeho kvalita a jestli byl za bolševika stejný, jiný, lepší, horší a jestli měl také dvě kůrky a tak podobně. Obvykle se těchto diskuzí nezúčastním, protože mně připadají zbytečné, ale připadá mi docela zajímavé, kolik poměrně hutných obyčejů a zvyklostí se kolem chleba sešlo. Například mi přijde až slovansky pozoruhodné, vítat hosty chlebem a solí. Je to docela zvláštní zvyk, který se dá rozebírat do alelujá a stejně tak je zajímavé, že v poslední době je mnohem rozšířenější vítání zvaných hostů pomocí welcome drinku. Jako kdybychom tak nějak tiše a hlavně nenápadně uznali, že přece jenom alkoholem se našinec může zhvízdat, popřípadě změnit stav mysli snadněji než chlebem. I kdyby se třeba jednalo o chléb čerstvý, lehce nadýmavý.

O čem jsem se ale chtěl zmínit především - v podstatě o dvou věcech. Chléb je prostě v našich krajích klasika, i když může mít různé složení (žitný chléb, pšeničný chléb), tak je to prostě chléb a dokud ho dokážeme rozeznat od rohlíků a housek nebo od kusu vepřového či hovězího, tak víme, že mluvíme o chlebu. S nímž v podstatě souvisí i to, že pokud doma není, když chybí, tak je to vždy tak trochu katastrofa. I kdybychom neměli zrovna hlad, tak pocit, že jsme v domácnosti, v níž se právě nenachází ani kousek chleba, je divný, alespoň já to tak vnímám.

Slyšel jsem už mnohokrát české lidstvo hudrat, že v poslední době je chleba divnej, že se hned zkazí, dříve jsme mohli mít chleba v utěrce celej tejden a furt se dal žrát, ale dneska ho musíte za tři dny vyhodit, protože je na něm plíseň. Je tady trochu chyba v myšlení, protože srovnáváte kvalitu něčeho v něčem - v určitém prostředí, které má rovněž svou kvalitu. Co když se na předčasně plesnivějícím chlebu nepodepisuje zhoršená kvalita chleba, ale zhoršená kvalita prostředí? Z vlastní zkušenosti vím, že ať dělám, co dělám, tak prostě chemik se ve mně nezapře, je to asi profesionální deformace, na chemii, na fyziku a na matiku jsem byl vždycky hodně dobrej, kdyby mě bolševici nechali dostudovat, tak bychom možná měli v česku už o nějakou tu Nobelovu cenu víc, takže pravím, že když se mění výsledek interakce dvou entit (chleba - vzduch/prostředí), dlužno si uvědomit, že se mohla změnit jedna z nich nebo také obě. Je to jasný? Dříve měl vzduch jiné složení než dnes, v rámci různých teorií o globálním oteplování to papouškujete od rána do večera a přitom nejste schopní si uvědomit, že se o tom mluví právě proto, že, kvalita a teplota vzduchu má vliv na naše zdraví, na dozrávání plodů, na trvanlivost potravin, na náš život a prostě na všechno?

Občas jsem slyšel nebo v bulváru četl teorie o tom, jestli patří chléb do ledničky nebo ne. Již dávno tomu, jsem slýchal vyučené pekaře, kteří jednoznačně pobyt chleba v lednici doporučovali, dnes se můžete dočíst, že lednice je místo, kam chleba zásadně nepatří. Ono je to asi tak, že když si koupim chleba na běžnou spotřebu, to jest, když předpokládám, že ho zkonzumuji během tří dnů, tak ho šupnu do chlebníku, nenechávám ho v "igelitu" (on je to polyetylén, ale to je teď celkem jedno) a než se mi povrch chleba změní v anglický trávník, tak už je po něm. Pokud se chci pojistit proti domácnosti bez chleba, můžu zabalit půlku chleba do fólie, která je určená do lednice pro přechovávání potravin a šupnu chleba do mrazáku. Mráz jaksi vyeliminuje všechny bakterie a chleba se i za několik dní po rozmrazení dá požívat, i když samozřejmě, když je zmražený, tak se dá krájet jedině na cirkulárce, i když je už nakrájený a chuťově, i když si k vám najde cestu většinou skrz úpravu v toustovači či opékači, tak to už přece jenom není to, o čem vyhládlý člověk, který se v noci rozhodl přepadnout lednici, právě živě snil.

Slyšeli jste už pořekadlo či přísloví, jak se kdo srovnává s chlebem, tak se srovnává s bohem, popřípadě, jak se kdo srovnává s chlebem, tak se srovnává s ostatmi lidmi? Nevím, jak vy, ale já umím chleba ukrojit naprosto přesně, rovně a vzorně, aniž bych celou kuchyň zasral od drobků a povrch zbylého chleba vypadal jako krajina po zemětřesení. Myslím si, že tohle pořekadlo vzniklo, když si lidé více všímali sami sebe a hodnotili u sebe a také u druhých manuální šikovnost, která, ruku na srdce, zřejmě umožnila člověku přežít do dnešní pohnuté doby a také mu umožnila vyrábět různé nástroje a věci, které zvířata prostě nevyrobí, i kdyby se pos... ehm, i kdybyste je k tomu cvičili. Zvíře se nikdy nenaučí žonglovat s míčky nebo s kuželkami, to je zajímavé, ne? I když má postřeh a má taky rychlost, třeba i větší a lepší než deset rychložonglérů dohromady. Ale nežonglují. Naše chápání světa je uloženo ve slovech a v gestech. Vzhledem k ostatním se projevujeme pomocí slov a pomocí rukou. Slova mohou být laskavá či hrubá nebo i vulgární, ruce mohou být šikovné, ale také, jak se říká "volšové", neboli "obě levé". Volšové není od volše, ani od olše, ale od vola. Když budu mít ruce obratné jak vůl kopyta, tak mi v manufaktuře života nikdo nezatleská, stejně tak s nimi asi ani ten chleba rovně neukrojím. Ani ten skutečný, ani příslovečný.

 

 

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/