Přibarvené ptáče - 09. září 2019

Skončil filmový festival v Benátkách a skončily také naděje, že by nějakou zajímavou cenu mohl dostat film Nabarvené ptáče podle světoznámého románu Jerzyho Kosińského. Cenu získal americký film Joker, který byl na rozdíl od černobílého přibarveného ptáčete hodně barevný a pojednával o zrození Batmanova sparingpartnera žolíka, šaška, blázna, Jokera. Kdo zná tarotové karty, pochopí, proč jakkov nabarvené ptáče nemá proti univerzálnímu, všepřebíjejícímu esu žádnou šanci.

Už u toho světoznámého románu Jerzyho Kosińského mě zaujalo pár nesrovnalostí - autor tak nějak "nevyvracel" domněnky a dohady, že se v podstatě jedná o autobiografii, čili, že popisovaný chlapec, dostávající osudové facky ze všech myslitelných stran, je on sám, čili se víceméně jedná o knihu plnou autobiograficky chmurných vzpomínek, možná by to i odpovídalo tak nějak věkově, no prostě, když to řekneme jinými slovy, autor knihy si užíval obrovské slávy, jako někdo, kdo prošel velkým nebezpečím a čelil nepředstavitelným ústrkům, ale právě díky tomu, že se projevil jako samorostlý Rambo, si vybojoval svých několik let slávy a dobré místo na slunci - což jsou přesně ona selfmademanská schémata, která Amerika zbožňuje. Tichý, nenápadný Vietnamec, který během americké agrese ve své milované vlasti, holýma rukama pozabíjí do posledního muže speciálně vycvičené komando a na konci války se nechá zašít do pytle a poslat letadlem do New Yorku, na Kennedyho letiště, kde záhadně zmizí, aby si za pár týdnů na rohu Wall Streetu a Broadwaye otevřel večerku. Prostě super.

Potom se, bohužel pro Kosińského, začaly ozývat kritické, nepřející hlasy, že si to vlastně celé vymyslel a že podobný román, který v podstatě popisuje to samé, vyšel už rok před přibarveným ptáčetem a když Jerzymu došly argumenty, tak do sebe roku 1991 nasypal pytlík barbiturátů, druhý igelitový pytlík si navlíkl přes hlavu a katapultoval se do věčných lovišť. 

Možná by se dalo říct, rozporuplná postava? Ale kdež, takových postavičk, které pro vlastní slávu přibarví prakticky cokoliv, ať už to prožili nebo (často i s velkou dávkou humoru) neprožili, je celá rozpadová řada. Nezapomínejte na základní poučku z mé učebnice esoterní psychologie - člověk se rodí jako agresivní bytost, která má vrozený pud, čili touhu někoho nebo něco ovládat. A samozřejmě, když pracujete na tom, aby se k vám přitáhla pozornost ostatních, tak je díky tomu ovládáte. No nemám pravdu?

Zde si například všimněte třetí minuty, dvacáté páté vteřiny:

 

 

A zde je doplňující vysvětlení, ale jak říkám, kdybychom hnidopyšsky hledali další a další příklady, tak jich nalezneme celou hromadu. Jak jsme se to učili? Člověk je agresivní bytost, která se rodí s vrozenou touhou někoho nebo něco ovládat. A když se to nedaří, tak je zle. Stačí zde kliknout.

 

 

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/