Kdo s čím zachází, tím ostatní schází (Ekologická bible) - 18. srpen 2019

Naše chování je nejčastěji motivováno sexuálním pudem a sexuálním cítěním. Avšak pozor, není to tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Žena nedělá žádné zbytečnosti, nesbírá známky nebo motýly, ale celý svůj život projevuje obrovskou schopnost přizpůsobit se svému okolí. Pokud někdy začne něco sbírat, tak jsou to exkluzivní boty nebo současné módě odpovídající kabelky, popřípadě obojí. Nebo se zaměří na šperky, ale vždy to má větší reálnou hodnotu než třeba pivní tácky nebo srnčí paroží. Sbírání čehokoliv, co z praktického hlediska nepotřebujeme, je ale vždy projev naprosto jisté sexuální deviace.
Z hlediska motivace ženského sexuálního cítění je vzhledem k mužským potřebám na škodu, že se manželství uzavírá na neurčitou dobu. Vytouženým sňatkem je pro mladou ženu vše dokonáno. Bitva je vyhraná, nastává čas obsazování území a šetření municí. Kdyby se manželství uzavíralo pouze na půl roku, s tím, že pokud nebude obnoveno novým sňatkem, automaticky zanikne bez nároků na majetek toho druhého, vypadala by situace úplně jinak. Zcela jistě by se tak nenásilnou formou podpořila sexuální aktivita manželek vůči svým vlastním manželům.

Erotické cítění mladých žen je ovlivňováno podvědomým kategorickým imperativem znovu nabrat síly a soustředit se na území, které ještě nebylo dobyto. Projeví se buď horečným budováním domácnosti nebo snahou dosáhnout výsadního společenského postavení.

Sexualita se zpravidla téměř automaticky, jakoby sama od sebe, zaměřuje do ekonomické oblasti. Je běžné, že se mladé matky od rodin angažují v erotickém průmyslu, natáčejí pornofilmy, předvádějí live-show, nebo se věnují prostituci (ať již v jakékoliv formě) s tím, že když jim jejich neschopný manžel nedokáže zajistit potřebný životní standart (to znamená více peněz, než mají ostatní) tak ať se nediví.

Paradoxní situace vrcholí tím, že se žena stává alergickou na intimní doteky vlastního partnera (to je sex, který představuje ztrátu času a cestu do slepé uličky), zatímco s jinými muži, jejichž sexuální aktivity jsou posvěcené puncem dosažení vyšších cílů klidně souloží, polyká jejich semeno i moč a nechá si od nich vkládat do pochvy různé předměty, od umělých údů, přes kuchyňské náčiní a příbory, až po vlastní zmuchlané kalhotky. Nic z toho by nikdy nepraktikovala se svým manželem, ale není to kvůli tomu, že by ke svému rozhodnutí dospěla logickou úvahou. Prostě jí k tomu chybí chuť. Jak se jednou vyjádřila naše známá: "Když se miluju se svým mužem, je to pro mě to samé, jako kdyby mi strkal lžičku do nosu."

Chybějící účel pohlavní činnosti byl na podvědomé rovině zakalkulován do tajemné tvorby mozaiky pocitů. Je jedno, jestli s tím souhlasíme nebo ne, prostě to tak je a z hlediska snahy po dosažení životní spokojenosti je dobré, když to vezmeme na vědomí a budeme s tím počítat.

Pocitům, které vznikají na archetypální úrovni se nedá poroučet. Když vás něco nezajímá, těžko sami sebe přesvědčíte, že to chcete a když se vám něco líbí a vzrušuje vás to, tak se zase nepřesvědčíte, že se vám to nelíbí. Na to je logika a schopnost vymýšlet definice krátká. Čili, nemyslíme logicky a racionálně, ale myslíme "pravou půlkou mozku", nelogicky, iracionálně, emocionálně.


Děti noci - Monica Star

Po staletí zavrhovaná a strachem obestřená zvířata, která jsou prostě jenom divoká, nespoutaná či mají zvláštní, pro lidi odpor či štítění (třeba jsem vynalezla nové slovo) vyvolávající způsob života, zejména rozmnožování. Viděli jste někdy, jak se rozmnožují pavouci? Pavoučí porno by nás asi moc nebavilo. Ale obraťme nyní svou pozornost na vlky.

Vlci

Byli známí svoji divokostí a nespoutaností, která ve středověku prostě dráždila, z nich vyšlechtěný pes byl pokorný a věrný a vlk se svými rychlými reflexy se stal brzy synonymem zla. Vzpomeňme na bajky a biblická podobenství, máme celé stádo krásných bílých oveček a venku na ně číhá zlý vlk. Ovečky jsou symbolem hodných členů křesťanské církve, všichni jsme ovečky boží, beránek je dokonce podobenství Ježíše, vlk je potom Ďábel. Z toho je jasně vidět, že byli preferované bílé ovečky, pojem černá ovce přetrval dodnes jako něco špatného, jako vadné zboží po morální či charakterrové stránce.

V pohádce Červená Karkulka vlk symbolizuje divého nadrženého ošklivého chlapa drsných způsobů, který číhá na dospívající dívku, aby se jí zmocnil a ublížil jí. Vše napraví až myslivec – muž kultivovaného chování, který jde na dívku citlivě a pomalu a před pohlavním stykem ji nejprve pozve na večeři a přinese růže a ochrání ji před nadrženými vlky. Zvrácená sexualita se s tímto zvířetem pojila i ve starém Římě, kde podle legendy maličké pozdější zakladatele Říma zachránila před utonutím vlčice, která je kojila, jenže vlčice se řekne lupa a tak byly označovány nevěstky, prostitutky a děvky, takže pokud odhlédneme od romantické balady, dvojčátka nejspíše odkojila tehdejší sexuální pracovnice.

Vlk symbolizuje něco nezkroceného a divokého, na rozdíl od kultivovaného a věrného psa, který měl pro středověké lidi ty nejlepší vlastnosti. V tarotech vlk symbolizuje minulost a pes budoucnost, musíme se oprostit od toho, co nám v minulosti ublížilo, vykročit vstříc zářné budoucnosti. Vlčí způsob života je spjat s nocí, vlčí vytí na měsíc nahánělo lidem strach a samozřejmě před nimi museli střežit svá stáda a vlci byli pronásledováni a zabíjeni, až byli z většiny krajin a lesů vytlačeni a zbylo jich jen velmi málo. Proto už téměř nikde neuslyšíte ono tajemné mystické vlčí vytí při kterém, jakožto pozůstatek z dávných dob dodnes tuhne krev v žilách, ačkoli, pokud není extrémní nedostatek jídla či nevejdete přímo do vlčího doupěte, tak je téměř vyloučené, aby vás vlčí smečka napadla. Což je i námětem hororu Mezi vlky, kde parta mužů v divokých horách je pronásledována a postupně vyvražďována vlčí smečkou, až ten poslední zjistí, že to bylo proto, že se místo útěku stále přibližovali k vlčí jeskyni.

Vlk jako zvíře noci, spolupracoval s romantickými Upíry, Draculou počínaje. Byli to jeho druhové, jako jsou pro nás pejsci, byl jejich vládce, jakožto král noci, dokonce se ve vlka mohl sám proměnit a ve vlčí podobě mít sex s dívkou. Nejznámějším vlčím strašidlem je vlkodlak, napůl vlk a napůl člověk. Původně to bylo pro člověka prokletí, kousnul ho jiný vlkodlak a on, pokud přežil, se sám stal vlkodlakem a každý úplněk se měnil do vlčí podoby, podle některých pověstí byla změna kompletní, někde měl pouze lidské oči a jindy, to byla zrůda, takový vlkočlověk. Cítil nekontrolovatelnou chuť na lidské maso, tak během úplňkové noci vraždil. Verze se různí v tom, že o tom někdy ubožák ani nevěděl, probudil se normálně v posteli a sám se děsil, které zvíře roztrhalo jeho spoluobčany. Jindy o tom věděl, ale nemohl si pomoct a trpěl tím, tak se to snažil všemožně tajit a obával se každé úplňkové noci. Středověcí lidé hledali strašidlo za každým rohem, takže lidé s nadměrným ochlupením byli označováni za vlkodlaky, zvláště, pokud byli mdlého rozumu a tehdejší děcka odchovaná vlky, která se samozřejmě nenaučila mluvit, byla jasnými vlkodlaky. Vše se mění ve svůj opak a tak dnes jsou vlkodlaci vnímáni jako něco sexy divokého, představíme si krásného opáleného svalnatého mladíka s nadměrnou silou, většinou černovlasého, ale jak se dál vzdalujeme od původních legend, tak už to rozhodně není pravidlem, ale důležité jsou ty svaly. Ve vlka se nemění po kousnutí jiným vlkodlakem, ale už se tak narodil, vlkodlaci žijí ve společenství jako vlčí smečka, pomáhají si navzájem, jsou tu samozřejmě i krásné vlkodlačice (nadměrné ochlupení pak už samozřejmě neukazuje na vlkodlaka v lidské podobě). Na vlka se mění, když sami chtějí, například na obranu, při boji nebo když se chtějí svobodně proběhnout po lese. V jednom seriálu se však měnili proti své vůli o každém úplňku, proto se snažili toho prokletí zbavit a měnit se libovolně. Každý fantasy film či seriál má svá vlastní pravidla, takže se dají najít různí vlkodlaci, ale společné mají to, že už to nejsou žádní ubožáci posedlí kletbou, ale hrdí příslušníci vlkodlačího národa, někdy nebezpeční zabijáci a často i spravedliví ochránci.  Mění se v obrovského vlka a ten největší a nejsilnější je alfa samec. Hledání alfy je zápletka mnoha seriálů o vlkodlacích a druhá zápletka je nenávist k upírům či souboje s nimi. Nejdůležitější je však romantická láska, která překoná i překážky rozdílného bytí a odlišných způsobů existence, například láska vlkodlačice k upírovi nebo vlkodlaka k lidské dívce.

 



Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/