Skrytá část reality - 6. srpen 2019

Moje babička byla špindíra. Podle toho, jak jsem ji znal, tak se moc nemyla a když jsem se podíval v koupelně na její zubní kartáček, tak to byla tragedie. I když tenkrát to ještě nebyla koupelna v pravém slova smyslu nebo v dnešním slova smyslu, spíše místnost, kde se člověk mohl chvíli oddávat osobní hygieně, opláchnout si ksicht ve studené vodě a vyčistit si zuby.

Babička vždycky hrozně ráda všechno kritizovala, ale vůbec jí nevadilo, že přitom trochu smrděla. Byla jak obrázek - nebo spíše symbol biblického přísloví, "proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?"

Slavná spisovatelka Božena Němcová ve svém díle Babička glorifikovala tuto komickou postavičku, známou ze všech rodin, která, dokud se ještě hýbe, má ke všemu řečí a poznámek jak opice chcanek, ale ve skutečnosti je už jen zdrojem potíží a nečekaných starostí. Pokud ještě zvládne uvařit oběd a pohlídat děcka, může být ověnčená tajemným závojem užitečnosti a rodinné ušlechtilosti, ve skutečnosti se její tržní hodnota pohybuje mezi limity odhadované ceny nemovitostí, které jsou na ni napsané, popřípadě je daná stavem bankovního konta. Jak však praví klasik o našich matičkách a jistě to platí i pro většinu babiček - a kdyby byla snad chudší než oblázek, předc bych ji v srdci svém choval co obrázek. A kdyby byla snad svázána v uzlíčku, předc bych ji miloval, tu drahou matičku - a já dodávám - stejně jak babičku.

Moje babička byla neobyčejně hloupá žena. Sice se to snažila nahradit pracovitostí, ale na druhou stranu zase celý život jen mlela o tom, jak musí všechno oddřít a nikdo jí nepomáhá. Vychovala jednoho životaschopného psychopatického cizopasníka a jednu celkem životaschopnou psychopatku, ale to už je asi nějaký přírodní zákon či co, protože, pokud se rozhlédnete kolem sebe, určitě spatříte podobné schéma ve statisticky silném vzorku obyvatel.

Nikdy jsem si se svou babičkou nerozuměl a nevím, nevím a silně o tom pochybuji, že byla chyba ve mně. Jak jsem tak na sobě pozoroval, tak jsem si nikdy nerozuměl s psychopaty - psychopat je poťouchlý člověk, který se vám snaží škodit, většinou ze závisti a škodí vám pomocí pomluv a informačních fejků, které s největší radostí rozšiřuje přímo za vašimi zády. A ve vaší nepřítomnosti. To jen tak stručně na vysvětlenou, když se lidé stále dokola ptají, jak poznám psychopata? Je to sveřepý zákeřný hajzlík, to je všechno. Klidně zapomeňte na všechny ostatní "definice" psychopatů, jako třeba, že psychopat je člověk, který nemá strach. Člověk, který nemá strach je nebojsa, ale ještě nemusí být psychopat. Protože psychopat škodí, šmíruje, pomlouvá, skočíte si na hajzl a on vám zpřehází věci na pracovním stole nebo vám zašmátrá rukou i v tašce s osobními věcmi. Pak něco nemůžete najít a psychopat se může posrat smíchem.

Moje babička každý den umývala nádobí. Normální člověk, vybavený běžnými životními zkušenostmi by řekl, že když něco děláte každý den, že v tom musíte být po čase už docela zruční. Všiml jsem si, že babička umývá talíře takovým dost zvláštním způsobem. Umyla a opláchla horní stranu, čili vnitřek talíře, ale neumyla spodní část talíře. Po čase byly všechny talíře na spodní straně jak biblický obraz Sodomy a Gomory, takové napůl špinavé, napůl mastné. Tak říkám, babi, ten talíř - a najdeš to prakticky u všech talířů - má i druhou stranu, kterou sice nevidíš, když je talíř na stole nebo jej pozoruješ seshora, ale když jej obrátíš, tak řekni sama, není ti z toho na blití? Pak jsem jednoho dne všechny talíře umyl, důkladně, hlavně zespoda. Odmastil jarem a vydrbal takovou smradlavou houbičkou na nádobí (u nás doma se šetřilo, miliony ležely v bance). Bože, to bylo špíny, později jsem babiččiny talíře, ze kterých jsme samozřejmě jedli i my, nebabičky a nebabičkové, přirovnával k obrazu vědomí a podvědomí. Když vám někdo hrábne do podvědomí a trochu to tam vyčistí, tak ho potom z duše nenávidíte. I když vám v podstatě pomohl. Jste na tom stejně jako moje babička, se svými napůl umytými a napůl nemytými talíři, která mě celý život upřímně nenáviděla. Bohužel, vztahy mezi pokrevními příbuznými jsou vztahy, které vám nikdy tak úplně u prdele viset nemohou a mohou z toho být problémy, které se táhnou celý život. Pokud to někdo dokáže hodit za hlavu, tak je to většinou psychopat.

 

 

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/