Legenda o nesmrtelnosti - 10. července 2019

Při své úspěšné cestě za odhalením tajemství nesmrtelnosti (nebo tajemství co nejdokonalejší regenerace) jsem se často nechal inspirovat legendami. Vezměme si jako příklad dvě klasické legendy, první je o potrestání lstivého krále Sisyfa a druhá je o lykantropii, přeměňování lidí ve vlkodlaky. Obě legendy nám pomohou odpovědět na otázku: „Jak často a jakým způsobem má člověk cvičit, pokud chce zastavit stárnutí?“ Na tuto otázku dostanete od deseti cvičitelů jedenáct odpovědí a ani jedna z nich nebude správná.

Obraťme na chvíli svou mysl ke klasické moudrosti, protože proč máme znovu vynalézat něco, co už bylo dávno objeveno? Nejdříve si připomeneme obě báje. Sisyfos byl synem aiolského krále Aiola a jeho ženy Enarety. Když dospěl, oženil se s jednou ze sedmi dcer Atlantových Meropé. Sisyfos byl jedním z nejchytřejších lidí na světě. Přelstil celou řadu jiných chytráků, například krále zlodějů Autolyka, nad nímž držel ochranou ruku sám Hermés, posel bohů. To samozřejmě Herma svým způsobem pokořilo, zvláště když Sisyfos našel své stádo, které mu Autolykos ukradl a ještě pronikl do jeho domu a znásilnil jeho dceru Antikleiu, které se potom narodil syn, z něhož vyrostl další řecký hrdina Odysseus. Sisyfos založil Korinthos a vymámil na říčním bohovi Ásópovi věčný pramen, který zásoboval Korinthos vodou. Za odměnu Ásópovi prozradil, že to byl Zeus, kdo unesl jeho dceru Aigínu. Dia to samozřejmě naštvalo, poslal na Sisyfa Smrt, ale ten si z toho nic nedělal, Smrt polapil a spoutal (nic víc se s ní dělat nedalo, zabít nešla) a od té doby nikdo neumíral. To zase pohnulo k slzám boha války Area, který Smrt osvobodil, ta popadla Sisyfa a odnesla ho do podsvětí.

Ale ani v podsvětí nedal Sisyfos pokoj. Tak dlouho přemlouval boha podsvětí Háda a jeho manželku Persefónu, až ho na tři dny propustili, aby si mohl jít zařídit svůj pohřeb. Sisyfos ale vůbec nemyslel na svůj pohřeb a hned zmizel. Našel ho až bůh Hermes, k jehož oblíbencům Sisyfos rozhodně nepatřil a odvedl ho zpátky do podsvětí. Za to, že štval bohy, stihl Sisyfa kuriózní trest, musí donekonečna válet obrovský balvan do strmého kopce a kdyby se mu podařilo převalil jej na druhou stranu, tak bude osvobozen. Balvan se ale vždy před samým vrcholem zřítí dolů a Sisyfos musí začít svou sisyfovskou práci znovu.

Druhá legenda vypráví o Lykaónovi, králi Arkadie, který byl neobyčejně krutý a měl padesát synů, kteří byli snad ještě horší než on. Jednou se chtěl Zeus přesvědčit o zkaženosti lidského pokolení a navštívil Lykaóna. Přestože král věděl, že jeho host je božského původu, pokusil se Dia zavraždit. Když zjistil, že to nejde, tak zabil jednoho ze svých sloužících, který už stejně měl jít do důchodu a nechal z něj připravit pokrm. Zeus se samozřejmě nenechal ošálit, smetl svými blesky královský palác ze zemského povrchu a Lykaóna proměnil ve vlka. Přesvědčil se tak o zkaženosti lidí a zahubil je potopou. Neví se tedy, jak dlouho si Lykaón své nové podoby užíval.

Pojem lykantropie označuje stav, kdy se člověk chová jako vlk nebo je přesvědčen, že se proměnil ve vlka nebo ve vlkodlaka. Populární představy o těchto přeměnách známe především z hollywoodských filmů, ve skutečnosti se s fyzickou přeměnou člověka ve vlka asi nesetkáme. Je pozoruhodné, že lykantropie se vyskytuje i v zemích, kde vlci nejsou. Někteří psychoanalytici tvrdí, že konflikt mezi člověkem a vlkem, který pronikl i do indické pohádky o Červené Karkulce, je vlastně konflikt mezi ženským a mužským pohlavím. No, nechme je vytvářet své vlastní teorie a podívejme se na obě legendy z našeho, esoterního hlediska. I když to na první pohled vypadá, že obě historky jsou především o tom, že se nevyplatí srážet bohům jejich sebevědomí, není to tak zcela pravda. Musíme si uvědomit, že podle starých bájí byl rozdíl mezi člověkem a bohem především v tom, že člověk byl smrtelný a bůh nesmrtelný. Pokud člověk dosáhl nesmrtelnosti, stal se bohem. Stejně tak se bůh, který ztratil svou schopnost nestárnout a být nesmrtelným, stal člověkem.

Sisyfos celý život hledal onen věčný pramen, který by nejenom symbolizoval, ale také dával, čili poskytoval nesmrtelnost. Jeho touha po neutuchajícím vodním zdroji pro své město, stejně tak návrat z říše mrtvých a překonání smrti, i když jen na určitou dobu, poukazují na možnost, kterou má každý člověk. Sisyfos je výjimečný pouze svou lstivostí, jinak je to obyčejný lidský tvor, jako nakonec my všichni. Jeho nesmrtelnost v současné době spočívá v jeho trestu. Každý zná pojem sisyfovská práce. Myslí se tím většinou nesmyslná, nikdy nekončící dřina. Jenomže jeho dřina není tak úplně nesmyslná, stal se díky ní světoznámým. Z hlediska reklamy a public relation těžko vymyslíte něco lepšího. Sisyfos valí balvan do kopce, až do úplného vyčerpání, těsně před vrcholem mu obvykle dojdou síly.

Dnes bychom si takového Sisyfa nejsnadněji představili, jak valí svůj balvan ve fitku. Ať už by to bylo za trest nebo z vlastní vůle (možná za trest, že poslechl někoho, kdo mu to nakukal) by cvičil bez přestávky, jako kdyby mu jeblo, bez oddechu až do naprostého vyčerpání. Legenda neříká, jak často Sisyfos valí balvan do kopce. Jednou denně? Nebo dvakrát? Nebo podle nějakého plánu či jízdního řádu? Jednou za 14 dní? Bohové většinou dávali lidem, kteří v nich vzbudili hněv nebo zlost, popřípadě i vztek (což každého i poměrně váženého boha trochu degraduje v očích ostatních) docela trefné tresty, které se většinou vztahovaly ke způsobu „provinění“. Podle této legendy můžeme usoudit, že z hlediska dosažení nesmrtelnosti je nutné se jednou za čas fyzicky vyčerpat téměř až do dna. Jak často by to mělo být? Na to nám odpoví druhá legenda.

Fyzická přeměna člověka ve vlkodlaka je samozřejmě přitažená za vlasy, ale musíme si celou záležitost představit z fylogenetického hlediska, neboli z hlediska vývoje druhu. Člověk byl milióny let sběračem, mrchožroutem, běhal po lese a sebral každé hovno, ale byl i lovcem. Lovil většinou v noci a protože nejlépe je v noci vidět kolem úplňku, je snadné si představit, že za úplňku se lidský lovec měnil v šelmu. Podobný přerod, spojený s úplňkem najdete v různých bájích po celém světě. Mimochodem, dříve lidé, často s vlky spolupracovali. Z ochočených vlků se vyvinuli dnešní psi. Teprve potom, když lidé jako zemědělci začali vlastnit půdu a vlci napadli stáda, se z vlka stal nepřítel. Později církev prohlásila vlka za ďáblovo stvoření, které se musí zničit a vyhubit protože vlk podvědomě symbolizuje svobodu, extázi a nespoutanost.

Člověk tedy milióny let spojoval svůj metabolismus a svou aktivitu s fázemi Měsíce. Důležité měsíční fáze jsou čtyři, jsou to určité „body zlomu“, přicházející jednou za sedm dní, tedy jednou týdně. Pokud budete chtít něco pro sebe udělat, začněte cvičit a moje poslední rada zní - pro dosažení co největší regenerace, cvičte jednou týdně, ale skutečně až na doraz, "do vyčerpání zásob". Doba cvičení by měla být tak jedna až dvě hodiny.
Nejlepší je samozřejmě přihlásit se ke mně na konzultaci, co je viděno, je lépe pochopeno. A snadněji se to pamatuje. Konzultace ohledně cvičení a meditací není u mě tak drahá, rozhodně levnější než papundeklová rakev a pohřeb žehem, i když zčásti krytý státním příspěvkem.

 

 

Zde je část knih, které jsem vydal, stačí kliknout.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.monicastar.cz

http://www.dobrakartarka.cz/