Sex vs. vztahy

Vždycky jsem ráda četla vaši rubriku, ale nikdy jsem neměla potřebu vám psát. Až nyní. Loni v srpnu jsem měnila zaměstnání a dostala jsem se do firmy, kde všechno začalo. Seznámila jsem se se ženatým kolegou (41 let). Pozval mě na drink a začali jsme spolu chodit. Věděla jsem, že je ženatý a proto jsem s ním opravdu jen "chodila" na kávu, do kina, na procházky atd. Ale nic mezi námi kromě pár polibků neproběhlo. Po třech měsících chození se mě zeptal, jestli si dovedu představit žít s ním. Byla jsem z toho jak opařená, protože mi řekl, že chce odejít od manželky a být jen se mnou. Souhlasila jsem... Našli jsme si malý byt v pronájmu a v únoru jsme se do něj nastěhovali. Všechno bylo v pohodě, zjišťoval si možnosti rozvodu a snažil se domluvit se svou ženou na přátelském rozchodu. Jeho žena byla tvrdohlavá a nechtěla, což je po 21 letech manželství pochopitelné... Ale žili jsme spolu, plánovali budoucnost a rodinu a společné žití, peníze na vlastní bydlení, zařizování domácnosti a tak dále. Jenže pak se stalo něco, co nechápu. Ze dne na den jsem přišla o práci. Bylo toho moc, nevěděla jsem, co dělat, a všemožně se snažila najít řešení. A tři dny nato mě partner beze slova opustil. Odnesl si všechny svoje věci, nechal tam jen pár drobností a velký nábytek, který jsme si do nezařízeného pronájmu pořídili (postele, skříně, lednici atd...). Když jsme spolu o tom ten den hovořili, řekl, že toho bylo na něho moc. Že nezvládl všechny problémy kolem (manželka, jeho rodiče, kteří stáli za jeho rodinou, moje nezaměstnanost) a že bychom se stejně dříve nebo později rozešli a pokud ne, skončil by na psychiatrii. Že mě má pořád moc rád a že ví, že tohoto činu bude litovat, ale že nemohl jinak. K manželce se nevrátil, teď bydlí na chalupě. Já jsem si odnesla skoro všechny věci a on si už neodvezl nic a pak mi poslal sms, že když jsou všechny moje věci pryč, co dělat s tím velkým nábytkem, který tam zůstal...
Nemohla jsem žít někde, kde by mi ho všechno připomínalo, tak jsem šla k našim, kteří bydlí kousek od nás. A od té doby se pořád trápím. Nejím, nespím, jen pláču a mučím se. Tak moc jsme se milovali - kdyby ne, neplánovali bychom rodinu, nepořizovali bychom si společné vybavení. Nedokážu to pochopit. Myslíte, že máme ještě šanci? Že ho mohu přesvědčit, aby se vrátil? Bez něj život pro mě nemá smysl. Ještě, jestli vám to pomůže, já jsem Vodnář a on Lev.

Odpověď

Vztah, na který se ptáte, se už zpátky vrátit nedá. V tarotech se vám objevila karta XIII velké arkány – Smrt. A to znamená konec. Chybou bylo, že jste toho muže špatně odhadla a uvěřila jste něčemu, co nebyla pravda. Jedním dechem totiž píšete, že jste věděla, že je ženatý a proto jste se s ním scházela pouze na kávu, kino a procházky a nic jiného mezi vámi neproběhlo než nějaká ta pusa (byl přece ženatý), načež se s tím samým ženatým chlapem nastěhujete do bytu, který si pronajmete, a tam s ním žijete, jako kdyby to byl váš partner. Ono by vlastně stačilo už jen to, že jste s ním trávila volný čas a sem tam došlo na polibky, obvykle se tomu říká chození a z pána se stává milenec. Ženatý milenec. Se všemi problémy, které s sebou ženatí milenci přinášejí. První konfrontace s realitou zřejmě nastala, když váš ženatý milenec přišel do vašeho domova sice s novým nábytkem a novou ledničkou, ale s tím, že jeho žena je tvrdohlavá a že se nechce rozvádět. To už zřejmě nastával proces, který se lidově nazývá tahání za nos. Problém ženatého milence krásně ilustruje to, co neustále opakuji - city a emoce vás mohou ve svém bezbřehém optimismu svést ze životní cesty do chmurných bažin beznaděje, ale dobrá smlouva či alespoň dohoda je něco jako věrný, domorodý průvodce, který vás bezpečně vyvede z pralesa nevyzpytatelných vztahů, závislostí, skrytých souvislostí a prapodivných motivací na prosluněnou louku životních jistot. Stejný začátek může mít různá pokračování. Ženatý chlap se zamiluje do svobodné dívenky, ošálí ji sladkou řečí a přemluví, aby se společně nastěhovali do pronajatého bytu. S hrůznou pravidelností se stávají i takové zrůdnosti, že se přitom dělí o nájem nebo se dohodnou, že on byt zařídí (s pomocí kámošů nechá za pár stovek přivézt postel, lednici, skříň, dvě židle a stůl) a ona si byt pronajme na svoje jméno s tím, že bude nějakou dobu platit nájem ze svého. Konec takového vztahu může být velmi tristní. Ženatý pán si několik měsíců královsky užívá, potom řekne, že má bohužel příliš tvrdohlavou, nemocnou, vzdorem a urputností prosáklou ženu, která se nechce rozvádět a on nechce přijít o majetek a uřvané děti, ví, že svého činu jednou bude litovat, protože dotyčnou ze srdce miluje, ale sorry, už není čas to rozebírat, nechal jsem venku u auta běžet motor... jo, a už mi raději nevolej, ani neposílej esemesky... bude to tak lepší pro oba, život je boj, tak ahoj. Druhý scénář je takový, že se ženáč zakouká do svůdné, atraktivní holčiny, která ho hned na začátku lehce srazí z nadoblačných výšin na zem - fajn, brouku, můžeš mě mít, ale zadarmo ani svobodný nehrabe, natož potom ženatý, od hlavy až po paty. Můžeš mě pozvat na privát, můžeš si mě vydržovat, můžeš si na pár dní pronajmout apartmá nebo s tebou pojedu na dovolenou místo načuřené manželky a uslintaných dětí, moje služby tě přijdou na desítku za noc a den nebo se můžeme domluvit na jiné protislužbě a oba budeme chrochtat spokojeností a blahem. Ale nejsem matka Tereza, ani neziskovka, pomáhající ženatým uprchlíkům. Zbývá ještě podotknout, že dívky, které poskytují placené sexuální služby, bývají naprosto normální, umějí se zamilovat, nejsou proti trvalým vztahům a nejsou ani proti tomu mít rodinu a děti. Ale šťastný ženáč, dokud je ženáč nebo chlap, u kterého není jasné, jestli to myslí vážně, nebo ne - je prostě zákazník. Samozřejmě je možné, že se nám ozve nezištná část esoterické obce s mírně ohranou písničkou o tom, že když má člověk nějaké zvláštní vlohy nebo dar od boha (například fyzickou krásu nebo sílu a mládí), měl by je ostatním poskytovat zadarmo. Já říkám, proč ne, začít mohou řemeslníci nebo umělci a politici. Jsem pro. Hned jak se to rozjede, dejte mi vědět, abych něco nepropásl.

Co by na to asi řekl Jack? Jack byl náš věrný americký stafordšírský teriér, který žádné vedlejší vztahy nikdy nenavazoval. Ani nemohl.
Jack: "Tu vivendo bonos, scribendo sequere peritos, v životě následuj dobré, v psaní zkušené. Tady si nejsem tak docela jistý, co tím chtěl básník říct, ale o to víc se mi to líbí. Akorát mě páníček poopravil, že se říká scribendo a ne scribrndo, ale to už je detail."

 

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/