Sex vs. vztahy

Jak na to? O novoluní třikrát za sebou do půlnoční tmy vyřkni jméno vyvolené.

Základní magické postupy

Pokud žádný vztah nemáme a vztah chceme, je dobré postupovat následujícím způsobem. Ve chvilkách zamyšlení, či meditace, to je celkem jedno, jak to nazveme, si budeme živě (co nejživěji) představovat, jak by měl náš nový vztah vypadat. Vycházíme z předpokladu, že představit si můžeme prakticky cokoliv. Neklademe si žádné meze. I kdybychom si představovali, že máme několik spokojených partnerů, či partnerek najednou nebo že navážeme důvěrný vztah se sexuálním démonem, magickou cestou se můžeme pokusit o cokoliv. To se samozřejmě dá použít i když vztah máme, ale rádi bychom jej v rámci lehké osudové změny vyměnili za jiný vztah. Nebo se nám současný vztah líbí, ale nebyli bychom proti, kdybychom měli ještě jeden, paralelní vztah, to už záleží na naší odvaze a odhodlání, jak naložit se svým volným časem a zbytkem peněz v mezičase nikdy nekončícího souboje s placením složenek.  
K meditacím a vizualizacím na téma "ideálních partnerů" se hodí nejlépe čas těsně před usnutím a těsně po probuzení. Pokud se probudíme a záhadné vnitřní pnutí nás nutí odebrat se na toaletu, vykonáme, co musíme a hned nato se pokusíme o menší meditaci. Nejlépe opět vleže, v posteli. Snažíme se využít času po probuzení, protože je velmi vzácný. Mozek pracuje podstatně svižněji a rychleji než obvykle, jako po projetí antivirovým programem. Během první půlhodiny bdělého stavu můžeme vykonat plno magické práce. Potom výkon mozku spadne na obvyklou rovinu tuposti a žádných zázraků se už od něho nedočkáme. Říká se tomu normální bdělý stav, zatímco chvilky před usnutím a po probuzení jsou stavy aktivní inspirace. Pokud ovšem mozku nedovolíme, aby se nekontrolovaně rochnil ve zbytečných myšlenkách a v duchovním balastu. Před usnutím je nervový chuchvalec, který máme v hlavě, obvykle už patřičně unavený, ale z toho, jak se těší na odpočinek (pokud netrpíme nějakou spánkovou poruchou), z něho občas něco zajímavého vypadne. Normálně to hned zaspíme a nenávratně zapomeneme, proto je dobré mít na dosah tápající ruky digitální nahrávač a při jakémkoliv náznaku projevu geniality jej neváháme použít. Občas v něm uvízne duševní perla.
Vizualizace probíhá tak, že si do nejmenších podrobností představujeme modelové situace, které bychom chtěli s budoucím miláčkem prožít. Je tady ovšem jedna věc, kterou musím zdůraznit hned na začátku. V průběhu rituálů, meditací a vizualizací je užitečné soustředit se na vzrušující detaily našich přání, to je naprosto v pořádku, ve skutečnosti ale nesmíme trvat na tom, aby se naše přání do všech detailů splnilo. Svět kolem nás pracuje na základě náhodného výběru jednotlivých prvků z nekonečného chaosu, všechno je založeno na určitém stupni pravděpodobnosti a my proplouváme životem jako velkou ruletou. Velký věštecký systém tarot je odvozen od slova rotace, což souvisí s pohybem kola štěstí a to ještě dále souvisí se skutečností, že události, s nimiž se každý den setkáváme, jsou prapodivnou směsí náhodných setkání přírodních zákonů a vůle zainteresovaných lidí. Nikdy nemůžeme na 100% vědět, jak něco dopadne, i když půjde o jednoduchý pokus, dokazující časoprostorovou všudypřítomnost přírodních zákonů. Je to jasný?
Asi moc ne, tak to zkusím ještě jinak. Když zavolám své roztomilé manželce, že přijdu domů v devět hodin a místo toho ve skutečnosti přijdu o půl jedenácté, nestane se v podstatě nic zvláštního. Kdyby byla ona na mém místě, zřejmě by se i jí velmi snadno stalo něco podobného. Pokud ji tato skutečnost rozčilí a její nervová soustava vzkypí prudkým hněvem (pozor, je to jedna z nepřehlédnutelných vlastností psychopatických osobností - lpění na detailech), dává tím vnímavému okolí najevo, že nerozumí realitě, nemůže tedy ani rozumět svému osudu a těžko s ním může produktivně manipulovat.
Nikdy nesmíme lpět na maličkostech. Pokud si budeme ve svých odvážných snech přát velký růžový mercedes s bílými puntíky, bude to pro Nejvyšší Sílu o hodně těžší úkol než realizace standardního sporťáku s plechovou skládací střechou. V partnerství platí toto pravidlo dvojnásob. Nesmíme žádat nesmysly. Tím ale nejsme omezení ve vizualizaci, klidně si můžete představovat, že váš vysněný partner bude měřit tři metry padesát, unese náklaďák, bude světově uznávaným dirigentem, bude vám absolutně věrný a každé ráno vám přinese do postele snídani a kytici čerstvých růží. Celá tato představa je složená ze samých nesmyslů, ale klidně ji můžete pro vlastní inspiraci při vizualizaci použít. To je část rituálu, kdy se žádné meze fantaziím nekladou. Můžete se opájet představou, jaké by to bylo, kdyby se vám podařilo takového chlapa ulovit, ale stále si musíte uvědomovat, že jste ve snové, astrální rovině, kde je možné úplně všechno. Třeba i to, že ty kulaté bílé puntíky na velkém, růžovém mercedesu budou hranaté. Když ale přejdeme k té části rituálu, kdy si přejeme, aby se naše přání uskutečnilo, vřele doporučuji, otevřít svou náruč náhodě. Přestaňte být konkrétní, chtějte to, co bychom mohli označit jako „základ přání“. Pokud chcete partnera, chcete chlapa, pokud chcete partnerku, chcete ženu, ale dále jakákoliv konkretizace (dirigent, nepřítomnost hrbu, blondýnka, obrovská prsa, bohatý chlap, dvě mladý holky najednou, abych pro něho byla ta jediná...) zdržuje naplnění vašeho přání. V osudu a v životě se nikdy nic neodehraje přímo a jednoznačně. Vždycky je všechno složitější než původní plán. Nikdy nemůžete nic domyslet do posledního detailu, to prostě nejde. V realitě musíte dát prostor improvizaci, zdržení, změně plánu i nečekaným překážkám, které najednou vyžadují zvláštní řešení.
Popřemýšlejte nad tím, abyste si uvědomili rozdíl mezi přáním a vizualizací přání. Přání by nemělo být úplně konkrétní, rozpitvané do nejmenších detailů, zatímco vizualizace se naopak doslova živí detaily. Jsou to ale rozkošné detaily, na jejichž splnění netrváme, necháváme osudu a Nejvyšší Síle volnou ruku, jak s naším rituálem v budoucnosti naloží.
Jako muž si snadno představíte, jaké by to bylo nádherné, mít každý den v posteli mladou sexbombu, jako žena si rovněž snadno představíte, jak vás žádá o ruku mladý svalnatý divoch, který je majitelem prosperující firmy a jak se vám samou oddaností svíjí u nohou, je to hezké, ale uvědomte si, že jsou to nesmysly, které v současné realitě nemají nárok na existenci. Ten druhý, s nímž se v realitě seznámíte, bude mít svou vlastní (možná i svobodnou) vůli a je dost pravděpodobné, že bude mít podobné představy směrem k opačnému pohlaví (i když samozřejmě jsou možné výjimky) a také je hodně pravděpodobné, že zrovna vy nebudete jeho představám odpovídat. Proto necháváme další průběh při uskutečňování našich přání náhodě. Stane se, že se setkáme s někým, kdo je nám sympatický, prostě nás přitahuje. Není sice dirigent, nemá firmu, ani se nedá říct, že by zrovna prosperoval, pokud se jedná o ženu, nemusí být dokonce na první pohled nijak zajímavá, ale najednou nás něčím zaujme, třeba má hezký úsměv, originální názory, ale hlavně musíte cítit, že vás k tomu člověku něco vnitřně přitahuje. V této chvíli bych doporučil, zkusit to, jít do toho, trochu si zaexperimentovat, samozřejmě s dodržením všech pravidel bezpečnosti, které jsme si už vyjmenovali. Zcela jistě ale dále pokračujeme v meditacích a vizualizacích, ve vizualizacích v ničem neslevujeme, ale přání se snažíme příliš nekonkretizovat.
Další průběh partnerských rituálů spočívá v tom, že pomalu měníme existující realitu, tak aby se nakonec co nejvíce podobala tomu, co si přejeme. Musíme ale vzít v úvahu i to, že realita zpětně mění nás a tím se nenásilně mění i obsah našich přání. Je to velmi zajímavý proces, nicméně si stále musíme uvědomovat, že výsledkem celého procesu není prsatá blondýnka nebo bohatý kulturista, ale vaše spokojenost. Proto také u každého rituálu je nejzajímavější jeho závěrečná fáze, která se dá označit heslem "Nechte se překvapit".

 

Mindhunters - šílenství na obzoru

Napsala - Berenica

V životě máme jen jedno jediné tělo. Na celý život. A proto si zaslouží tu nejlepší péči.
Dnes se chci zamyslet nad věčným tématem a to jsou ti nejmenší, všudypřítomní, malí všudybylové, ne, nemyslím mentálně postižené, ani politiky, ani migranty... ale mikroby, bacily... prostě viry, bakterie a různé parazity. Trošku jsem to projela a prostudovala (tuhle studii doporučuju nejlépe před jarním úklidem) a začala bych tím, že výše jmenovaná skoro svatá trojice, může způsobovat, jak víme, od klasických infekcí přes snižování inteligence a změnu povahových (málem jsem napsala pohlavních, i když ty do toho patří také) vlastností, má svůj vliv na bipolárku, schizofrenii, autismus, roztroušenou sklerózu... atd.  To jsou informace, posbírané z různých zdrojů na netu a proto je beru spíš jako pomocné body k mému dnešnímu zamyšlení... to jen pro uvedení na pravou míru, že na doktorku ani na paní chytrou si hrát opravdu nechci, to mě nebere... když už, tak sestřička, ta může být aspoň sexy.
Teď mě napadlo, že schizofrenie přišla ke své zlidovělé charakteristice, rozdvojení osobnosti, možná proto, že tam vznikl střet zájmů, né osobností, ale právě různých druhů parazitických kreatur, které bojují o své místo pod sluncem, resp. pod povrchem kůže... tak si říkám, že film Split (Rozpolcený) a jeho hlavní hrdina se svými 23 osobnostmi pod kůží by mohl symbolizovat třetí světovou, s tím, že už dávno začala, ale na jiné úrovni, než jsme původně čekali.
Jak na počítač, tak i na člověka, útočí dnes a denně nespočet virů a programů určených k jeho likvidaci, potřebujeme tedy pravidelnou denní hygienu, protekci vůči rušivým elementům, programům, které omezují a ničí, náš softwear. Kromě jiných jsou to i takzvaní neuroparaziti a je otázka, který antivirák je pro daný systém opravdu účinný. Jeden program, který nás může celkem jednoduše zničit, máme jistý všichni, včetně počítačů, veškeré elektroniky a spotřebního zboží - jde o sebedestruktivní program, o kterém mimochodem, psal a píše můj nejoblíbenější spisovatel, fotograf, režisér a filosof v jedné osobě Raven Argoni. Úplně poprvé jsem o tom četla jeho články a to je už možná více než deset let... ale články byly, myslím, ještě starší, ale stoprocentně nadčasové, jako vždy. Jako obvykle o tom psal už v době, kdy vědci, kteří později objevili neuroparazity, za sebou ještě tahali na provázku kačera...
Kladný vztah ke svému tělu, to je, myslím, základ a dokonce povinnost, ale zadarmo to není, zvláště pak v pokročilejším věku. Na co teď narážím není, kde za slušný peníz sehnat super pushupku, stahovací kalhotky, nebo účinný krém proti vráskám. Mám na mysli to, proč se člověk nechává zdolávat nesmysly a pseudoargumenty, které bučí už když se vysloví a nejraději by možná samy, hned po svém zrodu, zaražené vlastní blbostí co nejrychleji zajely někam pod koberec. Ale přesto se točí a otáčení v různých kolových tancích, myslím, ty překroucené polopravdy a impotentně ochablé argumenty na různých internetových diskusích stále dokola a zbytečně zaplňují virtuální prostor. Dost mi to připomíná nekonečný boj s nejrůznějšími mikroby a parazity, tvořící dostatečně živnou půdu pro hororové příběhy o nedostatečně mrtvých, čili mrtvých nemrtvých či po smrti následně opět oživlých a někdy až moc živých zombíkách a upírech a různých virových nákazách, které sprovodí lidstvo ze světa a bude vymalováno. A na topole podél skal, zelený mužík zatleskal... a žili spolu šťastně až do smrti nebo do nejdelší smrti, možná tedy ještě někde žijí mezi námi, až nakonec homo na druhou a ještě k tomu sapiens, v panice, topící se v depresi, vyčerpán nekonečnou oslavou vlastní dokonalosti, ztratí poslední zbytky vůle, která stejně už dávno ani nebyla jeho, zaklepe na nebeskou bránu, kde zoufalců je ráj, nebo kam to vlastně máme všichni odejít, pak zazvoní zvonec... a z každého začátku se stane konec.  
Sebedestruktivní program, myslím, úzce souvisí se způsobem myšlení. A myšlení souvisí s magií... A protože mikrobi a různí cizopasníci jsou součástí vědecké magie, tak jsem o nich chtěla zjistit víc... Což mě přivádí  k otázkám, kdo (nebo co) vlastně ovlivňuje nejvíce naše myšlenky, způsoby (myšlení) a chování. Co když i v tomhle mají prsty nebo spíše prstíky, pidi prstíčky nebo chapadélka či řasy nebo co to vlastně mají... právě ti nejtitěrnější? Mám na mysli již zmíněné velikány, nepatrné svou velikostí, ale obří svými činy, bakterie, bacily, viry a nejrůznější paparazzi, pardon parazity.
Tak si říkám, proč vždycky, když chci udělat něco užitečného pro sebe...  trochu si zacvičit, něco se naučit, zdokonalovat se v cizích jazycích, meditovat, psát články, jako když následně tiskne a třeba to všechno ještě trochu zlehka rituálně popostrčit do reality... Proč se najednou v tu chvíli vynoří celá hromada drobných, ale urputně neodbytných „povinnosti“ a činností, které mě vmžiku vtáhnou na svou stranu, i přes to, že některé z nich mají jen virtuální, tudíž ani ne muší váhu...  a když už náhodou bezmála levituji mezi dveřmi, že na to vlítnu a půjdu si aspoň zacvičit, najednou mě do syrové reality vtáhne půlka familie a všichni zrovna řeší právě rozdmýchanou rodinou krizi. A ze mě je v mžiku živý hromosvod. Nebo proč, když začnu psát, tak jakmile mi začnou tančit prsty po klávesnici, vynoří se armáda rušivých živlů? Leč silou vůle a letem sokolím – zpět k bakteriím a virům.
Bakterie a viry jsou na tom, nejen co se stavby "těla" týče, velmi dobře. Přesto nebo právě proto, že v podstatě ani žádné tělo nemají, dokáží se rychle, tiše a hlavně bezpohlavně množit, což je dělá nenápadnými, nezničitelnými a v podstatě nesmrtelnými... hm, to zní zajímavě...  (teď jsem měla v úmyslu napsat, to zní strašně nebezpečně, ale prsty si píší co chtějí, asi autocenzura... aby mi nedošlo, že právě teď a tady mi jde o život?!!!? ...tak nevím, tohle už začíná být dost strašidelný... a když si uvědomím, že vlastně není kam utéct... tak to už mě začíná opravdu děsit, takže se loučím, lapám po dechu, dezinfekci a utěrce a mizím... mezi nábytkem...), že tyhle malé potvůrky, které mimo jiné prý řídí i to na co budeme mít chuť a tím pádem také třeba k večeři (vědci totiž zjistili, že mezi lidským mozkem a střevními bakteriemi existují souvislosti). Jedná se o takzvané neuroparazity, kteří postupně likvidují náš nervový systém, ale když tu byli ještě dříve než dinosauři, největší obři všech dob, tak na to mají asi tak trochu i právo... no, nebo ne? No né! pomóc!!!)...?
Hledám články o mikrobech a o tom jak útočí na naši psychiku (i když bych asi měla hledat články o tom jak přežít paniku z bakteriálních a virových infekcí... prostě, co si člověk neudělá sám...) a najdu webovky, kde nabízí kurzy jak balit holky na ulici... a hned nato jsem našla zajímavý článek Jak bakterie ovlivňují naše myšlení. No, není to náhodička?
Dříve se opravdu věřilo, v dobách, relativně tedy ne zase tak dávno minulých, že osobnost, neboli duše, člověka sídlí v mozku a když by se přemístil mozek z jednoho člověka do druhého, tak s ním půjde (nebo poletí?)  i celá jeho osobnost, osud a prokletí (opět vděčné téma na spoustu hororů, nejnovější např. Get out! – Uteč! a v článku se dovídám, že ale naštěstí už vědci zjistili, že k transplantaci, jedné osobnosti do druhé, by bylo minimálně potřeba přemístit nejen mozek, ale i celý trávicí trakt... ošklivá představa (omlouvám se, pardon)... protože to už si vyzkoušel nejeden pošuk a sériák... prostě experimentátor.
Ale k těm webovkám, hledám něco o virech, abych se trochu více vědecky vytunila a najdu tyhle stránky (mimochodem vir v latině znamená  muž, jen tak pro zajímavost, pubertas znamená mužnost, což mě přivádí k myšlence, že tak se asi původně označovalo jen dospívání mužů... a tipla bych si, že se tak začalo označovat dospívání obecně i pro dívky až někdy kolem sexuální revoluce a asi když začal gradovat boj o genderovou rovnost pohlaví. Ježiš, rovnost pohlaví, to zní divně už když se to vysloví.
Někteří lidé věří, že každý člověk něco vyzařuje (jé, to zní taky dost divně), někdo tomu říká aura, jiný charizma a teď mě napadlo, že by se to možná dalo nazvat oparem – cože aura? Kde žiješ? To je už starý, vrať se do hrobu, ty auro... aura se už dávno nenosí, teď je moderní být v oparu... složeném z virů a bakterií, které v těle převládají. To mě zaujalo, tedy, s dovolením, cituji: „Moderní biologové tvrdí, že to, co nás pudově přitahuje k úspěšným lidem, je i oblak jejich prospěšných bakterií. A naopak, pokud se obklopíte těmi neúspěšnými, dostanete se pod jejich vliv. Žena sexem s úspěšným mužem nezasahuje jen do genů budoucích dětí, ale modifikuje v procesu i sama sebe.“ Konec citace.
To mě přinutilo k lehkému zamyšlení a malilinkému podezření, že asi i někteří moderní biologové mají skryté tendence ke studiu tantry... a jako moderní koučové toho umí náležitě využít...   
Jak tak pozorně čtu, tak narážím na další téma serveru Jak zvýšit svou nadrženost... a dovídám se, že: „častá onanie zvyšuje chuť k sexu, porno zvyšuje nároky a samotný sex zvyšuje chuť na sex," hmm...  výborně!... Tak studuji více do hloubky a čtu: „Osvobozený penis," pardon... „Osvobozený narcis." „Přiživte se altruizmem." A tak dále a tak dále... Omlouvám se, že to sem sázím vytržené z kontextu... bráním se tomu, ale nemůžu si pomoct, už mi tu chybí jen  odháčkovací metoda známého bacila, eh pardon, spíše vira, podivína gurua Járy... Tady  pan osobní kouč a trenér (v balení holek na ulici) podle jeho vlastních slov, nechává svým klientům volné pole působnosti a hlavně jim (nikam) nic necpe, vše je na nich. Chlapci dobrovolně zkoušejí své štěstí poctivě na ulici pod vedením zkušeného odborníka na ženskou psychiku (tak se prezentuje) a ostří své břity přímo v akci. To, co nabízí na těchto stránkách je vlastně jen tréning. Tréning balení holek na ulici nebo v baru. Hm, jak originální.
Obdivně, ale ano, spíše až nevěřícně, kroutím hlavou, ale nevím zda to dokážu správně pochopit, je to určeno hlavně tedy jen pro chlapy, nebo pro kluky, asi víc nezkušené, než zkušené a asi mladší, než starší muže, vlastně bych řekla, že je to víc pro ty čerstvě pubertou políbené nebo postižené, tedy spíše nepolíbené, kteří právě sbírají cenné zkušenosti, jak oslovit holku na ulici. Aby za chvíli skončili v posteli. Což může být asi plus, nesedí doma na zadku a nebuší do komplu, pravděpodobně, asi ani nemají do čeho bušit ani jinak... tak proč to nezkusit na ulici...? Hm, divná představa, jak chlapci a chlapi létají po ulici, jako čmeláci, nebo motýli, to zní líp, z květu na květ, sem a tam. Nechci nikoho urážet, možná to má něco do sebe, ale nějak se nemůžu ubránit myšlence, že rozdávání letáků na ulici by mohlo být přínosnější, minimálně proto, že je placené, i když většinou minimálně, ale je. A tahle sranda s koučem za zadkem vás bude stát minimálně dva litry...
Ale pokud je někdo ochoten skákat po ulici s koučem za zády a s nadšením mu dělat křoví, aby vynikly jeho vůdčí schopnosti a možná i celá jeho vůdčí osobnost, tak proti gustu... Ale nedalo mi to, trošku jsem se na těch webovkách porozhlédla a našla jsem pár dalších zajímavých bodů (nene, bod G mezi nimi nebyl), ale cituji: “Streetgame je asi nejbližší věc podobná magii. Jaký je to pocit, když se realita kolem vás začne náhle deformovat? Využijte matku nebo kamarádku ženy jako proxy.“ A tak dále. „Sexem se škaredší holkou uděláte dobrý skutek.“ Tak si říkám... nabídka deformované reality a šukec s ošklivkou... to je jiná divočina, no, neber to, za ty prachy... Omlouvám se, nechci se projevovat jako sarkastická mrcha, dívám se na to asi moc kriticky.   
Tak jsem hledala něco hezkého a samozřejmě (po)hlavně příčetného a užitečného, co na tom streetgameingu vlastně je, jak se projevuje a co obnáší a přináší v praxi, ale bohužel, nemůžu se ubránit dojmu, že mi to připomíná spíše chřipkovou epidemii a pouliční rej virů, než snahu o osobní růst a práci na sobě...  Ovšem jedna opravdu pozitivní věc tu je a to je ten orální tréning. Myslím komunikaci, samozřejmě.
Například v tantře je tréning také velice důležitý a to nejen ten orální. Jde vlastně o harmonizaci těla, (po)hlavně nervové a hormonální soustavy. Omlouvám se za ty předpony... ale nenapadá mě stručnější vyjádření těch nejhlubších souvislostí.
Největší strašák (aspoň pro mě tedy nejstrašnější noční můra numero uno), tedy jeden z těch základních, který se v oblasti partnerství a sexu vyskytuje, jsou choroby (děsivé už jen jak to slovo vypadá a zní). Samozřejmě všechna onemocnění jsou děsivá, obvzláště ta, co nemají na první pohled viditelné příznaky, teď mám ale na mysli konkrétně ty pohlavně přenosné, ale v podstatě ty ostatní, “běžně” přenosné jsou snad ještě horší, protože to na mě může skočit kdekoli a kdykoli. Choroby způsobené bakteriemi a viry jsou děsivé (ale vlastně je to stejné jako s násilím a sexuálním násilím. Násilí je jenom jedno, proto je také jedno, jestli mi někdo strčí dřívko od lízátka do nosu nebo něco jiného někam jinam, prostě udělá věc, která se mi nelíbí. A nebezpečné je to také v tom, že některé choroby se dají léčit, ale některé se nedají zcela odstranit, protože viry a bakterie nemůžeme zabít (jak taky, když nemají ani tělo, aha!?). Nemůžeme se jich zbavit a třeba je rozpustit v kyselině, už jenom proto, že každá naše buňka takových organizmů obsahuje nespočet, některé jsou nám prospěšné a pro naše zdraví dokonce nepostradatelné.
Jak se tedy bránit aniž bychom se topili v kyselině nebo se prolévali antibiotiky? Většinou se všude dočteme, že nejdůležitější je správná životospráva. Hlavně (tady zrovna by se ta předpona hodila, ale nedám jí tam, protože tohle je část o tom, jaké rady kolují v praxi) udržovat svůj imunitní systém v rodu činném . Aha, to se lehko řekne. Rad na to, jak se preventivně bránit a jak posilovat imunitní systém, jsou na netu opravdu mraky. Ale důkazy, že to funguje nikde... Od doktorů, léčitelů, ale i koučů všeho druhu se člověk (nejen) na netu doví veskrze pouze to, že slabší imunitní systém, který nátlak mikrobů nestačí odbourávat se musí posilovat a že pro posílení imunity je důležitá správná životospráva, přiměřená fyzická aktivita, vitamíny a potravinové doplňky. Káva ano, káva ne, detoxikace, projímadla, čaj nebo prostě pořádný klystýr (omlouvám se za ošklivý příklad), ale znám pár takových, co jsou ohledně téměř až nemožných věcí “in” a mám pocit, že lidé jsou ochotni vyzkoušet cokoli a čím je to absurdnější a odpornější, tím silnější mají pocit, že to bude účinější a bůhví co ještě... Prostě divočina.
Pak není vůbec divu, že se z toho, nejen, imunitní systém dříve či později zblázní, bílým krvinkám zničeho nic jebne, zapomenou na to, kde domov můj...  začnou se mydlit navzájem (trochu mi to připomíná momentální migrantskou krizi...) a imunita jde do háje a začne mít i (sado)masochistické sklony, takto bych asi charakterizovala autoimunitní onemocnění (alergie, roztroušená skleréza, leukémie...) a možná zde najdeme i hluboký počátek S/M praktik...?
“Někteří vědci tvrdí, že na vině jsou toxické látky, bakterie, plísně atd., které poznamenají některé struktury organismu natolik, že ztratí typické znaky příslušnosti k vlastnímu tělu a imunitní systém je začne považovat za cizí.”(novinky.cz)  
Když si představím, že jsme v neustálém oparu neviditelných mikrostvoření... zlatý (ve smyslu, kéž by vílí prášek), která klidně, bez rozpaků a bez vlastního těla diktují náš život prostřednictvým bio-chemických reakcí, které nás mohou naprogramovat tak, jak to zrovna potřebují, pomóc!!!)  jakoby se nechumelilo... jo to mi připomělo...
... nedávno jsem viděla nový film. Taková, tedy pro mě, love story, trošku drsnější, ale není divu, když se odehrává v Rusku, zahalená do amerického kabátu, v ruské beranici a na ostro. Mrazivá představa. Asi tak mrazivá jako thriller Red Sparrow - Rudá Volavka o ruské baletce, primabalerině, která se kvůli ošklivé nehodě, na (ruských) prknech, co znamenají svět, dostala do tíživé životní situace, která ji zavála, no spíš chytla a doslova za vlasy zatáhla až k práci pro ruskou rozvědku, kde musela absolvovat speciální výcvik, zaměřený především na umění svádění a manipulace, aby se z ní stala profesionální svůdnice, špiónka první třídy, která k získání (možná by se dalo říct i k vysátí)  potřebných informací ze svých obětí zvládne nejen bez zbytečných slov (tedy nemyslím si, že slova jsou zbytečná, ale jak říká klasik, slova jsou činů smrt), ale klidně jen pomocí své... nevím jak to nazvat... pipky, nebo prostě kundičky (snad to není sprosté). No, ale fakt, nekecám, takovéto zvěsti kolují o volavkách ve žhavé praxi. Pardon, byla jsem vlastně u posilování a tréninku imunity...  
Pro mě ta jediná cesta, ze všech možných cest...  ke zdraví, síle, kráse a harmonii... těla i ducha (svatého amen – opakuji se, pardon, ale nemůžu si pomoc) jsou kurzy Ravena Argoni a jeho božské asistentky a lektorky kurzů Monicy Star.
Prostřednictvím jejich kurzů jsem se naučila to, co se ve školách neučí (proto jsem měla v dospívání blíže k těm bludičkám) a asi ještě nějakou chvíli se to učit nebude (ale když se zaměřím svým vnitřním zrakem na mrzkou, pardon, brzkou budoucnost... tak vidím... hm, tak zatím nic, ale ono to přijde, tedy až někdo přijde "k sobě", nebo spíše k rozumu a rozhoupe se a přijde k Ravenovi, někdo, kdo ty školní osnovy má na svědomí... nabídne mu maximálně výhodnou smlouvu minimálně, pro začátek, na pár set mega a tak zajistí blahodárnou budoucnost pro další generace... jejda plácám... pardon, raději nechám věštění těm povolanějším a budu se pilně soustředit na studium...
Jediné studium, které  jemně, současně ale dostatečně silně, bičuje váš (partnerův/ky) imunitní systém k vyšším, až těm nejvyšším obrátkám a současně otevírá nové obzory k nalezení té nejhlubší pravdy. Jednoduše... pomůže bezpečně přežít i kdybychom se náhodou ocitli na Planetě Teror (nechci strašit, ale mám takový neodbytný pocit, že už tam jsme).
Tantru vnímám vlastně jako jediný elegantní, krásný, důstojný a sexy způsob, jak udržet otěže své (nene, teď nemám na mysli parnera/ku) imunity (nebo ať už to nazvu životní silou, sexualitou či agresí), aby mi byla k užitku a neobracela se mi proti spánku jako právě nabitá cézetka.
Kurs meditací a tantry Ravena Argoni z vás (pokud jste žena), nebo z vaší partnerky (pokud jste muž) udělá volavku první třídy ...jako mávnutím kouzelného prutu.

Bližší info o kurzech na: www.argoni.com

 

 

 

 

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/