Sex vs. vztahy

 
Dotaz

Před rokem se mi zabil můj přítel na motorce, narazil do stromu a na místě zemřel, už je to rok a já nejsem schopná se z jeho smrti vzpamatovat. Jak se vyrovnat s tragédií, kterou jsem prožila, když mám pocit, že žádný z mužů, které potkávám, se mému příteli nemůže rovnat?
 
Odpověď

Během své mnohaleté praxe jsem se často setkával s principem smrti, nejčastěji v podobě ztráty nejbližších lidí. Na tvůj dotaz existuje bohužel pouze jediná odpověď a to, že ze ztráty milovaného člověka se nikdy úplně nedostaneš. Časem si ho můžeš víc a víc idealizovat, ale část tvého srdce prostě zemřela. Staré národy uctívaly své mrtvé hlavně v listopadu, který je v tomto směru zvláštní měsíc. Pohané v listopadu oslavovaly smrt, která je a bude součástí života, ale nedělaly z ní žádné tabu. Ani nedávaly své mrtvé do izolovaných hřbitovů, ale pohřbívaly je vedle svých příbytků. Hřbitovy jsou pro nás takovým mementem mori, upomínkou na smrt, je pravda, že jsou na světě i velmi slavné hřbitovy, kde je na náhrobcích a na vchodech plno vytesaných mouder (to, co jste vy, byli jsme i my, to co jsme my, budete i vy), která člověku moc naděje do žil nenalejou, ale většina hřbitovů je docela obyčejných, kde vůbec neplatí heslo odpočívej v pokoji, protože chudáky nebožtíky jednou za čas z jejich útulků a skrýší vyhrábnou a na stejné místo pohřbí jiné zesnulé, za které jejich rodiny zaplatí poplatky hřbitovní zprávě, tak trochu to připomíná špatně hlídané parkoviště. Již jako malý, když jsem hodně pobýval na vesnici, jsem viděl, jak zřízenci v montérkách vyhrabávají z hrobů kosti a lebky a zcela nehamletovsky je házejí na hromadu. Když jsem se jednou zeptal, co s nimi bude, tak mi řekli, no co, naházíme je do stoupy.
Každé dítě se jednou setká s informací, že všechno, co je živé, po jisté době přestane existovat. Častým příkladem samozřejmě bývají domácí mazlíčkové, rybičky, králíček, pejsek, popřípadě i někdo z lidí, příbuzných nebo známých. Uvědoměním si definitivní nadvlády smrti nad individuálním životem končí naivní dětství. Do té doby děti věří, že všechno, co znají a co kolem sebe vidí, je tady napořád. Potom následuje naivní mládí a naivní dospělost, kdy člověk dlouho bezmezně věří tomu, že nikdy nezestárne.
Několikrát jsem měl možnost doprovázet zesnulého, kterého jsem mnoho let znal jako živého, až ke kremační peci. Zajímavý pocit je, když dotyčného, který už není mezi námi, vidíte na fotkách nebo na videu.
Jen tak mimochodem, nevěřím na minulé nebo budoucí životy. Jsem přesvědčen, že po smrti se ztratí vědomí, které je nejpádnějším důkazem života, podobně, jako když dostaneme narkózu před operací - a už se neprobudíme. To je prostě fakt, který musíme přijmout. Smrt může přijít kdykoliv a kdekoliv, s tím se nedá nic dělat. Můžeme si vymýšlet berličky a říkat si, že se potkáme v příštích životech, můžeme věřit, že se znovu narodíme, ale jsem vůči tomu dost skeptický. Jsou zde dosud neprobádané provázanosti, související s analogií a synchronicitou, které můžeme považovat za cokoli, třeba i za „znovuzrození“, ale v zásadě si myslím, že když je někdo po smrti tak prostě neexistuje, i když se to budeme snažit okecávat ze všech stran. Stávají se takové věci, že ve chvíli, kdy někdo zemře, tak mu doma spadne ze zdi obraz nebo se zastaví hodiny, ale to je asi tak všechno. Buďme realisté.
Pevně věřím, že opět potkáte zajímavého muže, nového partnera, se kterým budete šťastná. Nesnažte se ho ale porovnávat se svým milým, který už je na druhém břehu. Z esoterického hlediska musel váš partner řešit obtížnou situaci. Všechno napovídá tomu, že se nechtěl na nic a na nikoho vázat, motorka, stejně jako rychlost symbolizuje nevázanost a nezávislost, strom představuje tradici, pevnost, kořeny a založení rodiny. Možná právě to ho děsilo. Prastaré moudro praví, že z každé smrti se narodí něco nového, musíme se ale naučit dívat dopředu a zbytečně se neohlížet zpátky."
Co by na to asi řekl Jack? Jack byl náš staford, který měl narozky přesně v době, kdy staré národy oslavovaly smrt, 2. listopadu.
Jack: "Omnia homini, dum vivit, speranda sunt, dokud člověk žije, musí si uchovávat naději. Pro stafordy to samozřejmě platí také."

 

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/