Sex vs. vztahy

 
Dotaz

Nevím jak začít. V jednadvaceti jsem se seznámila s mužem, který má ženu a 2 děti. Náš "vztah" trvá již 4 roky. Ze začátku mi to nevadilo, věděla jsem, do čeho jdu, ale po půl roce mi to začalo vadit a taky všechno prasklo, což bylo dost nepříjemné. Naše láska je hodně silná, ale žít spolu nemůžeme kvůli jeho dětem.
Vloni, v říjnu se ke mně nastěhoval, ale po neštěstí, které se stalo v jeho rodině, se před Vánocemi vrátil zpátky. Celou dobu jsem čekala, až budeme spolu, ale když to nastalo, tak zasáhl osud. Nevím, co mám dělat, nebaví mě se stále jenom schovávat, vím, že ho miluju a on miluje mě, ale spolu být nemůžeme. Tisíckrát jsem se s ním chtěla rozejít, ale pokaždé ještě ten den zavolal nebo přišel a já byla šťastná.
Nevím, co mám dělat, jak z toho ven, aby mě to nebolelo a já zapomněla. Připadá mi, že je to můj osudový partner, se kterým mám zestárnout, ale jak mám žít s pocitem, že nikdy spolu nebudeme? Prosím, poraďte mi, co mám dělat, takhle se žít nedá.

Odpověď

Máte naprostou pravdu, že takhle se žít nedá. To už kdysi dávno řekl náš druhý dělnický prezident Antonín Zápotocký – po staru se žít nedá. A trefil hřebíček na hlavičku. S tím souhlasím a to hlavně z toho důvodu, že váš pohled na svět a vaše myšlení je tak zmatené, že je to nejenom dojemné, ale skoro až nebezpečné. V sázce je váš život. Možná si to neuvědomujete nebo si to uvědomujete jen částečně, ale svým současným chováním můžete nasměrovat svůj osud vstříc sebedestruktivnímu konci. Teď si hlavně potřebujete uvědomit, že nežijete život, ale lživot a co nejrychleji se musíte s tím chlapem, co vás celou dobu jen tahá za fusekli či za co, rozejít. Jste pro něho jen levné sexuální přilepšení, nic víc. Mluvíte o jakémsi vztahu, který trvá 4 roky. Vztah se dá definovat tím, že jeden pro druhého udělá všechno, co je v jeho silách. Co on za tu dobu pro vás udělal? Koupil vám byt? Nebo vám na půl roku půjčil auto? Platil za vás nájemné? Nebo vám kupoval drahé či alespoň hezké šaty? Řekl bych, že pro vás neudělal nic, možná i proto, že na to prostě neměl a nemá. Jak se říká, bez peněz by se nemělo lézt do hospody, ale ani do vztahu. Možná by to znělo ještě lépe a výstižněji – bez peněz do vztahu nelez! Ale to by si měl uvědomit především on.
Píšete o lásce, která je vzájemná, nemůžete však být spolu kvůli jeho dětem. Čili nemůžete mít své vlastní děti, kvůli jeho dětem. Děti pánů mají přednost. Ale to je jak v nějakém mafiánském státě. Co by se vlastně stalo, kdybyste byli spolu? Jeho děti by s tím nesouhlasily, v noci by přišly, zabily by ho a sežraly? Nebo by na něho nastražily past, chytly by ho a mučily? Zrovna tak informace, že se k vám už nastěhoval, ale před Vánocemi se v jeho rodině stalo neštěstí, tak se zase odstěhoval zpátky. Kvůli čemu to bylo? Tchán dostal infarkt, protože se přehřál v těsném oblečku Santa Klause, když se pokoušel rozveselit osiřelé vnuky? Je jasné, že Vánoce jsou emocionálně vyhrocené svátky, stejně jako Silvestr. Jsou to chvíle, kdy lidé, kteří k sobě patří nebo lidé, kteří se navzájem chápou jako rodina, jsou prostě spolu. Vánoce jsou svátky tradic, v případě Vánoc se vždy dá předpokládat, že každému bude dobře, až nejlépe, když Vánoce stráví v podobné sestavě, jako v minulých letech, na tom není nic nadpřirozeného. Výjimky se povolují pouze v případě, kdy do života vstoupí Velká Láska. Velká, ne vleklá. Nebo leklá. Ve vašem případě je sice pravda, že můžete po jeho pomyslném boku zestárnout, ale bude to pořád jenom jakýsi pomyslný bok, nic víc. Ve skutečnosti spolu asi nikdy nebudete. Jak jsem to tady psal už několikrát, jakmile pán musí volit mezi svým spokojeným zázemím a novým vztahem, který mu kromě svěží partnerky nic dalšího nepřináší, volí zázemí. On by byl spokojený, kdyby všechno zůstalo, jak to je, jenom by se vyměnila ženská v posteli. Což je hloupost. On nemusí řešit bydlení, nemusí řešit práci nebo děti, nemusí řešit své klidné místo po práci u televize, nemusí řešit, kde se bude v noci proháněl po internetu, to všechno už má, ale vy chcete, aby to všechno budoval znovu, jen kvůli tomu, že si s vámi každý den užije svých pět minut postelové slávy. Ale k ničemu dalšímu vás nepotřebuje a to je, myslím, zatím ta největší pravda, která tady, při řešení vašeho problému zazněla.
Občas přemýšlím nad otázkou, proč vlastně není oficiálně možné žít v mnohoženství nebo mnohomužství? Ti, kteří chtějí být v páru, by žili v páru, jedinci, kteří preferují samotu, by byli sami a jedinci, kteří prostě nemohou jinak, by žili ve třech nebo ve čtyřech, v pěti nebo v šesti, všichni by měli stejná práva (základ demokracie) a všechno by bylo mnohem více otevřenější a pravdivější. A spravedlnější. Každý by v podstatě dál dělal to, co už dávno dělá, ale nemusel by se s tím tajit. Ti, kteří mají mnoho dětí, by žili se svými partnery ve šťastném mnohodětství nebo se starými rodiči a prarodiči v mnohodědství. Z ekonomického hlediska by se ušetřily obrovské peníze. Vařit nebo prát pro čtyři nebo i pro šest či deset lidí najednou je daleko výhodnější než když si každý někde něco klohní zvlášť. A to nemluvím o poplatcích za rozhlas a televizi. Místo klasických rodin by existovaly rodinné komuny, v nichž by každý měl svá přesně definovaná sociálně ekonomická práva. Ale samozřejmě i povinnosti, takže když bych například teď měl partnerku I, partnerku II a partnerku III, tak by podle určitého harmonogramu, aniž by se musely mezi sebou zbytečně dohadovat, handrkovat a hašteřit, venčily psíky, připravovaly by chutné pokrmy, vkládaly nádobí do myčky, vytahovaly prádlo z pračky, běhaly nakupovat a vykonávaly by řadu jiných, bohulibých úkonů. Nebo by se i společně postaraly o zapařeného tchána, kterého by na poslední chvíli vyprostily z těsného oblečku Santa Klause. Jen tak mimochodem, dost dlouho jsem žil v Německu a měl jsem možnost chodit do několika tureckých rodin, kde takové společné hospodářství měli - i s velmi slušným ekonomickým efektem.
Co by na to asi řekl Jack? Jack byl náš staford, který měl u nás funkci dozorčího správní rady. Kontroloval kvalitu a množství uskladněných granulí a po večerech psal knihu, která měla pracovní název Jack na to?
Jack: "Eloquentia non pluribus prodest, quam nocet, výmluvnost neprospívá více lidem, než kolika škodí."

 

Mezi Národním divadlem a Karlovým mostem je Smetanovo nábřeží s efektním výhledem na pražský hrad, což ví každý, kdo tudy někdy šel a paralelně s nábřežím je souběžná ulice Karolíny Světlé a prakticky na rohu ulice Karolíny Světlé a ulice Betlémské je Black Light Theatre, kde můžete, když se zrovna koná, spatřit zajímavou odpolední nebo večerní show souboru Theodora Hoidekra, efektní "černé divadlo", zajímavý sled emotivních divadelních obrazů, jaký můžete vidět právě a jedině zde. Přišli jsme, byli jsme, viděli jsme a můžeme plně doporuečite - téměř snové obrazy jsou zajímavé, podnětné, až vizuálně rituální. Přijďte, zhlédněte a posuďte sami.

 

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/