Sex vs. vztahy

Rozhlédněte se kolem, jak vypadají životy ostatních a položte si otázku:
"Proč by měl být zrovna můj život v čemkoliv výjimečný?"
--------------------------------------------------------------------
Zvykli jsme si chovat se podle určitých, téměř neměnných, společenských pravidel a zákonů, které platí prakticky pro každého, ale rádi se opájíme představou, že náš život je něčím výjimečný. Obvyklé sebeutěšující srovnání zní: „Přece nejsem tak blbej jako tady můj soused od vedle!“ Občas je ale užitečné si představit, že soused si v tu chvíli může myslet totéž. A může k tomu mít i pádný důvod.
Chcete svého partnera bezpečně a rychle naštvat? Stručný návod zní:
Když se s ním setkáte nebo hned jak ho po ránu spatříte, buďte nepříjemní, nevrlí, naštvaní, málomluvní a občas s něčím třískněte. Když se bude ptát, co je nebo co se děje, odpovíte: „Nic!“ Nebo: „Co by se mělo dít? Mám se snad radovat, že jsem si nemohla minulý týden koupit kabelku u Hermese a černý dřeváky od Diora? Nebo si snad budeme kupovat nový Mercedes?“ Znám podobné odpovědi od partnerky ze svého vlastního manželství. Je samozřejmě otázka, pokud se snažíte někoho naštvat nebo ho chcete vytočit, proč tak činíte? Důvod je jednoduchý - ať už vědomě nebo podvědomě toužíte po boji. Většina lidí má tak obrovskou touhu se stále s někým měřit nebo rovnou poprat, že když se chtějí ovládnout, začne se jim z toho dělat špatně. Jsme napumpovaní agresivní energií, která chce ven. Z evolučního hlediska jsme predátoři, rození gladiátoři, nejvražednější tvorové a samozvanci, které příroda stvořila. Proto se také nevydržíme dlouho přetvařovat. Ze hry na lidumily bychom se mohli zbláznit. Na psychoterapiích se dá snadno zjistit, že průměrný, necvičený člověk si může hrát na lepšího a přetvařovat se tak nejvýše tři měsíce. Potom začnou i těm nejotrlejším čarodějům praskat obruče. Ze sympaťáků se stávají magoři a netvoři. Chceme druhým dokázat, že jsme lepší a že není radno si s námi zahrávat. Chceme zažívat pocity vítězství a satisfakce. Motiv pomsty je v našem životě tak silný, že by se mohl směle zařadit vedle sexuálního pudu nebo pudu sebezáchovy.
Nejbližší člověk, který je v běžném životě obvykle hned po ránu po ruce, je partner nebo partnerka, takže naše nálady schytá jako první.
Všimněte si, že jakmile někomu začne skřípat partnerství, začne se vrhat na kariéru.
I zde platí zákon zachování energie, která se nemůže jen tak zničehonic objevit, ani nemůže najednou a beze stopy mizet, může se jen neustále dokola kumulovat, přesouvat, proudit, unikat nebo se různě transformovat. Symbolem energie (a času) jsou peníze. Lidé, kteří jsou v partnerství jakž takž spokojení, nedosahují v životě žádných pronikavých úspěchů. Všichni víme, že manželka, která dokáže svého muže neustále urážet a štvát (můžeme použít také slovo motivovat), jej vyžene třeba až na funkci generálního ředitele nebo prezidenta. Stejně tak, když je člověk bez spokojeného partnera, může svou životní sílu snadněji transformovat do pracovního nebo politického postupu Všimněte si, kolik slavných lidí, kteří si vybudovali omračující kariéru, byli buď sami nebo se o jejich partnerských životech moc neví. Samota nebo krutá nespokojenost a hádky v partnerství se rýmují s dosaženými pracovními úspěchy, slávou a kariérou (Friedrich Nietzsche, Thomas Alva Edison, Nicola Tesla nebo Albert Einstein). Projděmež si též dějiny filosofie a životopisy slavných filosofů a myslím, že žádný z nich by nemohl fungovat jako partnerský poradce, ale všichni jsou nositelé jmen, která vstoupila do historie.

Tajemství většiny partnerských konfliktů je ve dvou bodech:

1. Boj je nevyhnutelný, protože člověk=šelma=rváč=útočník=predátor (i ten nejmírnější člověk se snaží být v něčem nejlepší) se srovnává s ostatními a když nemůže jinak, prohlásí se alespoň za vítěze v soutěži o nejmírnějšího a nejhodnějšího a nejméně náročného.

2. Vždycky jde o boj pro boj, neboli rvačku pro rvačku, jinými slovy nejde o to, něco vyřešit, protože kdyby náhodou k nějakému řešení došlo, tak by to jen vzbudilo novou vlnu nespokojenosti a hned by se našly nové podmínky, které by se měly splnit, laťka by se posunula o něco výš a tak by to šlo stále dokola, stejně jako v pohádce o zlaté rybce (naučte se ji nazpaměť a používejte ji jako mantru). Právě jsem si vzpomněl na rozvernou kresbičku, jak u vody stojí rybář s kalhotami na půl žerdi, ze zadku mu vykukuje rybka: „A druhé přání?“

Poznámka: Z neukojené touhy neustále nad někým vynikat, vyhrávat a porážet slabší plyne nespokojenost a deprese. Pokud někoho slyšíte, že příčina jeho špatné nálady a depresí je neschopný partner, tak nikdy nejde o skutečnou příčinu nespokojenosti. Kdyby skutečně došlo, podobně jako v pohádce o Zlaté rybce, ke splnění „touhy“ - subjekt by potkal lepšího partnera, rozvedl by se, znovu by se oženil či vdal, našel by bezvadnou práci, kde by každý týden dostával přidáno, věřitelé by mu odpustili dluhy, vyhrál by v loterii a mohl by si koupit vše, po čem by toužil - nestalo by se v podstatě vůbec nic. Penězmi ani ideálním partnerem se nedá řešit žádný vnitřní rozpor. Opět by se rychle našel další pádný důvod k řízné nespokojenosti. Proto můžete často sledovat lidi, kteří mají moc, peníze, kariéru, jsou známí, bohatí, vlivní, VIP, vládci světa, ale na druhou stranu jsou tak nešťastní, že nejednou končí sebevraždou. Ironií osudu jsou lidé, kteří jsou bohatí, ale nejsou šťastní v partnerství nebo lidé, kteří si našli bezvadného partnera, ale mají smůlu v práci nebo se na ně lepí zdravotní potíže a lidé, kteří jsou schopní a šikovní, ale je jim to prd platný, protože mají málo peněz a tak to jde stále dokola.

Jaký je tedy skutečný důvod spokojenosti nebo nespokojenosti?

Každý člověk jednou dospěje do stadia, které je součástí životního vývoje a které obyčejně nastává krátce po pubertě, kdy je buď spokojený se svou existencí nebo začne být trvale naštvaný. Skutečný pocit spokojenosti plyne z biologické podstaty existence. Může být podpořený zážitky z dětství, ale skutečně jen podpořený nebo dokreslený, ale ne přímo ovlivněný. Na traumata z dětství také raději moc nevěřte, to je už příliš silné kafe, spíše blbost, než aby to byla pravda. Stejně tak spokojenost či nespokojenost s prožívaným životem nesouvisí se znamením, v jakém se kdo narodí. A už vůbec ne s nějakou karmou nebo dalšími nesmysly, jako je třeba numerologie. Dvojčata mají často stejný horoskop a stejné numerologické výpočty a přesto jedno z nich dopadne jako Karel Saudek a druhé si vesele a spokojeně užívá života jako jeho dvojče Jan Saudek.
Jsou lidé, kteří uvažují ve stylu, mám radost, že jsem, žasnu nad neuvěřitelným darem vesmíru, že mám vědomí a raduji se nad krásou světa, kterou vnímám všemi smysly. Neptám se po smyslu života a  nevadí mi, jestli žádný smysl nemá, ke spokojenosti mi stačí úžasný pocit vlastní existence. Jsem šťastný, že jsem a že mohu pracovat na sobě, že se mohu učit a jsem vděčný všem, i těm nepochopitelným silám přírody, že mohu poznávat spoustu nových věcí.

Skutečná radost plyne z věcí, které se nemohou stupňovat, nejsou srovnatelné s žádným žebříčkem hodnot - pokud jsem nadšený z pocitu, že existuji, vím, že je to maximum, čeho mohu v tomto směru dosáhnout, protože víc existovat už nemohu. Jsem-li živý, je to fantastické a ani v tomto směru po nikom nic nechci, protože víc živý být nemohu a stejně tak pokud jsem zdravý a nic mě nebolí, těžko dosáhnu toho, aby mě ještě víc nic nebolelo.

Pokud ale hledám spokojenost v komparativních (srovnávatelných) důvodech - vyhrál jsem v loterii, dostal jsem přidáno, podařilo se mi předběhnout dvacetimetrovou frontu - jde o pocit ošidný, nestálý a časově omezený, protože pokud budu chtít znovu vyhrát a znovu dostat přidáno, nemusí se to opakovat. Když zjistím, že můj pocit spokojenosti je založený na veličinách, které by mohly být časem lepší (finanční situace), je nejvyšší čas, abych se zamyslel nad svým vnímáním světa - jdu špatnou cestou, která vede k věčné nespokojenosti - k depresím, strachu, beznaději a smrti.
Radovat se ze skutečných hodnot mohu pouze tehdy, když svůj život chápu individuálně. Nespojuji se s žádnou skupinou nebo organizací, jdu si sám svou vlastní cestou. S nikým se bolestně nesrovnávám, ani se nestavím na žádný stupínek či špriclík pomyslného žebříčku jakýchkoliv hodnot.
Řekli jsme si, že partnerství je většinou boj - ale pozor, nikdy se do žádného cizího partnerství nemontujte, nepleťte, ani se nepokoušejte radit, jestli by měl jeden od druhého odejít nebo si najít někoho jiného - o to tady, jak už víme, vůbec nejde. Podle vzorce, který nám snad už začíná být jasný, by se s největší pravděpodobností oba rozhádaní partneři spojili proti vám, protože člověk je tvor nejen bojující, ale i spolupracující, přičemž se ale každá spolupráce týká opět pouze zvýšení šancí na vítězství v boji proti ostatním.
 
Dnes jsem si ve zprávách přečetl, že 80letý Egypťan chodí třikrát týdně do fitka, kde si vždy tři hodiny dá "pořádně zabrat", protože má rád sport, fitko a ženy a všem ostatním doporučuje, aby to dělali také tak. Opět upozorňuji, že je to nesmysl a blbost, takový článek mohl napsat pouze někdo, komu je nanejvýš tak 35 let a nemá žádné zkušenosti se sportem nebo s fitkem. A nemá zřejmě ani ponětí o genetice a vrozených dispozicích.
Kdyby měl Egypťan Sinuhet pravdu, tak by to chtělo už jen pravidelně vyhrávat v loterii a jste za vodou. Proč to tedy nedělá každý? Dle svých vlastních výzkumů (takže mám opět pravdu já a nikoliv nepodložené zprávy), když někdo vyhraje, získá medaili, spáchá světový rekord nebo je prostě v něčem nejlepší, tak to má od narození v genech a k tomu mu přála náhoda. Co má dělat chlap, když mu jednoho dne uprostřed divokého aktu jeho vlastní Egypťan Sinuhet zvadne a od té chvíle se nepostaví? Začne chodit do fitka a ono se to srovná? Nebo když jednoho dne kouknete do zrcadla a leknete se, že na vás zírá vrásčitá babička nebo děda? Půjdete do fitka, začnete cvičit a za pár dní vám v putyce nenalejou, dokud jim neukážete občanku? Nebo vyhrajete v loterii a nabídnete kurzy Jak vyhrát v loterii? To jsou všechno blbosti. Sestrojit meditační a cvičební program, který bude odpovídat vašim osobním požadavkům na zpomalení stárnutí a zvýšení kondice je hodně složité, tady vám nepomůže ani čilý Egypťan, ani Pět Tibeťanů, ani mazaný karmalog či numerolog (ten vám nepomůže ani když si budete chtít zvýšit kondici o jedno jediné číslo). Kapišto? Takže chlap má prostě štěstí, že je na tom finančně i v osmdesáti tak dobře, že si může dovolit chodit do fitka a současně má dobrou genetickou výbavu, která mu to dovolí. Kdyby měl na fotce za sebou dvacet jiných, jemu podobných osmdesátiletých Egypťanů, kteří by už roky cvičili podle Sinuhetova systému, dalo by se možná říct, aha, tak to tedy stojí za zamyšlení. Takhle je to jen pitomost, která se vůbec nehodí k uveřejnění. To je jako zabírat místo k uveřejnění zpráv třeba pánem, který umí zatlouct hřebík pěstí nebo čelem. Stejná blbost jako cvičících Pět Sinuhetů.
 
Včely byly vždy svým způsobem posvátné, staly se jedním ze znaků nebo symbolů hadí síly, stejně jako zvuky, které vydávají. A které zřejmě vydávaly i dříve. Hadí síla se graficky znázorňovala jako hodně teček pohromadě, také se kreslila jako opakující se vlnovky nebo spirály. Co to přesně je, nevíme dodnes, oživující energie, zřejmě je to něco jako informace, ovládající energii tím směrem a způsobem, že dokáže oživit hmotu. Každému, kdo si občas zafilozofoval nad biftekem je jasné, že rozdíl mezi kusem masa a živým zvířetem, které reaguje na své okolí, je fascinující. No, dnes asi skončíme u toho, že si půjdu usmažit biftek a pokračování našich úvah o lidské povaze a o partnerství si necháme zase na zítřek. I to je svým způsobem fascinující.
 
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/