Sex vs. vztahy

 
Rádi se svěřujete nebo se lidé rádi svěřují vám?
---------------------------------------------------------
Klasická situace, která se může odehrát i po mnohaletém vztahu - najednou zjistíte, že před vámi ten druhý něco dlouho skrýval a tajil. A navíc to většinou objevíte náhodou - po dvaceti letech manželství muž tiše skoná na rakovinu prostaty a vy se teď radujete a těšíte se, jak si budete užívat z dědictví do klína spadlého společně vybudovaného rodinného domku, když se od notáře dovíte, že po zesnulém zůstalo ještě pět dětí, které si nenápadně pořídil v průběhu soužití s vámi a o kterých jste neměla ani tušení. A všichni si teď mohou brousit zuby na šestinu baráku, takže najednou stojíte před otázkou, jestli je lepší vzít si půjčku a všechny vyplatit podle odhadní ceny, což je většinou cena, za kterou by to nikdo nikdy nekoupil nebo raději dům prodat v exekuční dražbě, rozdělit se o nuzný peníz s úplně cizími lidmi a přestěhovat se do garsonky. To je jen takový příklad, ale stává se to. Kdyby se, pacholek jeden, včas svěřil, stačilo pár podpisů, všechno by se ještě před jeho smrtí převedlo na vás a byl by důvod k jásotu. Já sám jsem podobným způsobem proklouzl dědickým sítem, když zemřel můj otec (byl to můj jediný otec a já jsem byl jeho jediný syn). Otec zemřel a na notářství, které jsem si nakonec musel sám najít, protože oni si ke mně cestu nenašli, jsem se dozvěděl, že skonal chudý jak kostelní myš. Veškerý majetek, dům, dva byty, auto, motocykl, úspory, prostě všechno, co měl, se nějakým záhadným způsobem během pár posledních měsíců, když byl ještě mezi živými, ocitlo ve vlastnictví jeho (v pořadí již třetí) ženy a dvou nevlastních synů. To jsou občas větší záhady než výskyt mimozemšťanů v ubytovnách u Prahy.
Nebo se vám možná stalo, že jste někoho pozvali na rande a on se s díky omluvil, s tím, že se bohužel nemůže odtrhnout od umírající matky a večer jste ho potkali rozjásaného na zábavě s vašimi nejlepšími kamarády. I to se může stát.
Proč se vám lidé nesvěřují? Proč před vámi stále něco tají, s ostatními si špitají, ale jakmile vás zahlédnou, zmlknou nebo se začnou bavit o dobývání kosmu a o nečekané smrti Stephena Hawkinga?
Na začátku každého vztahu, ať už jde o přátelství, známost, seznámení se s novým pracovním kolektivem nebo jen pracovním kolegou, se lidé navzájem testují. Podle některých psychologů záleží strašně moc na prvním dojmu. Výzkumy toho, jak jsou si lidé sympatičtí, potvrzují, že první důležité (a dlouho neměnné mezilidské vazby) vznikají během prvních pár vteřin po seznámení. Pokud vám někdo hned na první pohled nesedí nebo vy nesedíte jemu, dá se to v dalším průběhu událostí a času jen těžko napravovat. Pokud je vám někdo hned sympatický nebo se vám líbí a navíc vaše sympatie opětuje, je možné, že se do sebe zamilujete. Nicméně, jakmile máte dojem, že s někým chodíte, začne zákonitě docházet k prvním komunikačním neshodám a nesnázím.
Za prvé, téměř vždy dojde k uplatnění teorie přenosu - začnete si podvědomě do předmětu své touhy promítat vlastnosti, které ve skutečnosti nemá, ale vy chcete, aby je měl. Například toužíte po chlapovi, který by měl rád vaše děti a po rodině, které jednou budete velet. Zamilovala jste se ale do floutka, který je sice občas zábavný, ale pokud je ochotný vůbec něco řešit, tak jedině základní nerudovský problém (kam s ním?). Vy to, díky výše zmíněnému přenosu ale vnímáte jinak a když vás někdo upozorní, že nevidíte realitu, přestanete vidět a slyšet i jeho. Tedy toho varujícího.
Za druhé - budete se snažit dozvědět se o tom druhém co nejvíc, ale některé informace o sobě si necháte na potom nebo je nebudete chtít ventilovat vůbec. Tohle téma je hodně ožehavé, protože nikdy nemůžete vědět, jestli nějakou intimnost neřeknete člověku, o němž rovněž nevíte pár důležitých věcí, třeba to, že mu kvůli jeho ukecanosti a neschopnosti udržet jazyk za zuby od ranného dětství přezdívali slepičí prdel.
Jedna moje známá se svému partnerovi ve slabé chvilce svěřila, že v opilosti přejela člověka, který to nepřežil, ale díky známostem u policie se to nějak zaretušovalo s tím, že opilý byl pouze on a že jí vběhl do cesty tak rychle a nečekaně, že se už ničemu nedalo zabránit. Jedna slabá, svěřovací chvilka a kolik jí to stálo starostí, když se později dost ve zlém rozcházeli. Měla strach, aby to na ni někde nevytáhl, protože jí to mohlo zničit slibnou kariéru.
Na tyhle dvě věci si dávejte pozor. A jak to udělat, aby se vám lidi snadno svěřovali? Nikdy nesmíte dávat najevo svůj emocionální postoj k tomu, co vám kdo říká. I kdyby se vám svěřoval s tím, že si občas doma uvaří k večeři dítě, které si chytí před školkou. Dáte najevo jednu jedinou negativní emoci a ten druhý se před vámi okamžitě uzavře. Jestli nadlouho nebo navždy, to je sázka do loterie, ale uzavře. Například partner se vám začne koktavě svěřovat, že ho vzrušuje zoofilní porno. Pokud se chcete o jeho koníčku dozvědět co nejvíc, musíte se usmát, dát hlavu laškovně na stranu a proměnit se ve vzorného posluchače: „To zní zajímavě, ty můj opičáku, pokračuj.“ A on vám na sebe vyklopí úplně všechno. Třeba ne hned, třeba se bude svěřovat po částech a přitom vás bude stále sledovat. Jakmile by vaše reakce byla: „Cože?! To snad nemyslíš vážně? Přece nejseš takový prase, abys...“
On se zasměje, obrátí vše v podařený žert, samozřejmě, že není takové prase, jenom si z vás chtěl udělat trochu srandu a už vám nikdy nic neřekne. S největší pravděpodobností, když zůstanete spolu, tak se vám už s ničím nesvěří do konce života.
Poměrně známá je historka o vzteklém generálovi, který budil u svých podřízených takový respekt, že se mu báli oznámit, že prohráli bitvu.
Vezměte to ale tak, že prakticky vždy, když vám někdo něco neřekne nebo vám něco zatají, tak je to proto, že má strach z vaší reakce nebo je mu vaše reakce nepříjemná.
Když se vám něco nepovede, což se občas „povede“ každému a vy se svěříte svému partnerovi nebo partnerce, setkáte se u různých lidí s různými reakcemi.
Reakce typu: „Jasně, nic si z toho nedělej, co se dá dělat, byl to sice můj nejoblíbenější prsten z bílého zlata, památka po mamince, ale je fakt, že do kanálu už asi spadly i dražší věci. Zkusíme zavolat tu službu, jak loví z kanálů šperky a klíče od aut,“ je obdivuhodná, i když dost nepravděpodobná. Pravděpodobnější reakce by byla: „Tohle mi, ty debile, neříkej ani ve srandě! Buď ten prsten zaplatíš nebo vypadneš z mého bytu!“
Druhá reakce je celkem pochopitelná, koneckonců by něco podobného asi zvedlo adrenalin i mrtvýmu.
Nicméně - zamysleme se, kolikrát jsme se setkali s reakcí druhého typu i když vůbec nebyla adekvátní? Například, když jeden z partnerů psychopaticky lpěl na přesné hodině, kdy se muselo přicházet domů z práce, ze školy nebo ze zábavy nebo kdy měla být snídaně, oběd, či večeře na stole a běda se opozdit o dvě minuty! Použil jsem výraz „psychopatické“ lpění na dodržování jakýchsi pravidel. Přemýšlejte o tom, protože psychopatům se normální člověk nerad svěřuje. Abyste se také nedožili toho, že se o svém partnerovi dovíte všechno až po jeho smrti.
Inu a právě proto, aby byl člověk trochu v obraze, měl by se občas obrátit na tarotové karty, popřípadě by si měl dopřát nějakou menší či věší konzultaci s astrologem či odborníkem na tarotové karty. Neříkám, že každý vykladač tarotových karet při výkladu pozná, že v partnerské dvojici jeden před druhým něco tají, ale určité indicie se objevit mohou a potom se i vyplatí postupovat podle prastarého komunistického hesla, podle něhož naprosto spokojeně vyrostly generace našich bolševicky smýšlejících otců, matek, babiček a dědů - Důvěřuj, ale prověřuj a nikdy se moc nesvěřuj! Někdy se člověk po jedné takové trochu podrobnější prověrce nestačí divit. Na druhou stranu mohu ještě dodat z vlastní hořké zkušenosti, že jakmile přestanete být s čímkoliv ve vztahu spokojení, je nejvyšší čas rychle odejít. Je jedno, co jste si slíbili a na co jste přísahali, život je jenom jeden a pokud ten váš nechcete nikomu jen tak zdarma obětovat, nečekejte, že se partner vzpamatuje nebo že si všimne, že mu jdete příkladem. Budete se snažit pro něho dělat první, poslední, obětujete životní příležitosti, jaké se už nikdy nevrátí nebo se budete snižovat na jeho úroveň, až se sami dostanete na úroveň debila. Vy za to nemůžete, že partner nebo partnerka je mamlas neschopný vlastní existence, že je na vás přisátý jak pijavice a že vás omezuje čtyřiadvacet hodin denně. Čas je něco, co se nedá vrátit zpátky a promarněný čas je to, co se správně nazývá tragedie. Můžeme si z toho dělat prdel, můžeme si třeba na tričko nechat natisknout nápis - A wasted life is a good lesson for the next one - ale u toho asi také skončíme, víc se s tím udělat nedá. A to je právě ta tragedie, které jen málokdo dokáže zabránit.
 
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/