Sex vs. vztahy

 
Boj zblízka
 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Člověk neustále proti něčemu nebo s něčím bojuje. I kdyby žil sám ve svém domě, tak bude "bojovat" proti nepořádku, proti silám rozkladu a hniloby, proti padajícím taškám ze střechy, bude se snažit udržovat pustnoucí zahradu, prostě bude bojovat proti přirozeným projevům přírodních sil.
Ve dvojici se vždycky vyskytne názorový boj o plány do budoucna, boj o to, jestli a kdy mít potomky, kdo bude doma a kdo bude chodit do práce nebo vydělávat peníze, kdo ustoupí, kdo se podřídí a kdo bude v čem a o čem rozhodovat. I submisivní člověk, který se celý život podřizuje, svým způsobem bojuje. Vzpomeňte, kdo a jak připravil Anglii o Indii. Stačilo jen využít situace, kdy Amerika dala najevo, že nemůže ve válce pomáhat státům, které mají kolonie, protože je to proti americké ústavě a tak se Britové raději vzdali Indie a Francie se vzdala Alžíru a Holandsko se vzdalo čokolády, jen aby se samy nestaly německou kolonií a toho hbitě využil nějaký Gándhí, který se začal zviditelňovat svými "nenásilnými" akcemi proti anglickým kolonizátorům - a stačilo to mít dobře načasované a po pár prostestních akcích se Anglie skutečně z Indie stáhla a Gándhí byl oslavován jako "ten, co vyhnal Angličany". Podobně jako u nás to byl jakýsi muzikus, který proslul jako "ten, kdo vyhnal z Čech Rusáky". Už se ale nerozebíralo, jestli to bylo díky řízným politickým argumentům nebo díky falešné hře a zpěvu.
Člověk vlastně bojuje už tím, že existuje. Jakákoliv aktivita je bojem s neaktivitou.
V dnešní době lidé také rádi bojují, hlavně, když je to takový ten "boj v neurčitu", většinou se ani neví, kdo proti komu a za co bojuje, hlavně, že se někde na ulici zmocní mikrofonu a prohlásí, že ho sere Kalousek a vlastně celá česká vláda i s panem prezidentem. Všichni zajásají a jdou domů. Všimněte si, že nikdo nebojuje za nic konkrétního. Pokud ano, tak to většinou končí u soudu a potom jsou z toho aféry kvůli podplaceným soudcům, ale to se už zase neodehrává na veřejnosti, ale za zavřenými dveřmi u kriminalistů a na policii.
Je zajímavé, že kdykoliv nadhodím své věčně zelené téma, jak jsem byl ještě za bolševika vyloučet z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6, Dejvicích, kvůli protisocialistickým a protisovětským názorům, tak mi na to nikdy nikdo nic neřekne, všichni dělají, že to neslyšeli nebo že zrovna měli na práci něco jiného. Je to téma příliš ožehavé, protože to zní strašně pitomě, že mi bolševici naprosto dokazatelně zkurvili celý život a že jsem za to ani z toho nikdy nic neměl, kromě takříkajíc vietnamského komplexu, ale nikdy nepřišla ze strany státu ani snaha třeba po nějakém vyznamenání nebo finanční kompenzaci, odhadl bych to tak na minimálně deset až patnáct mega, stručným odhadem a odpusťme si, co jsme si, všechno OK, klid a mír, pohodička, jazz, do smrti dobrý... Zřejmě se toho asi nedožiju - a druhá strana s tím zřejmě počítá, já bych na jejich místě neuvažoval a nepostupoval jinak.
Pokud tedy přemýšlíte, jak se vyhnout v partnerství měření sil, popřípadě boji, vítězství a prohrám, tak přemýšlíte marně, protože to nelze. Pokud přijmete klasickou formu partnerství, což je úřední registrace, jako například svatba, oficiální společné bydlení nebo oficiální společný majetek, tak se boji nevyhnete. Když budete prohrávat a bude vám to vadit, máte před sebou jediné možné řešení (kromě sebevraždy, třeba ve stylu Anny Kareniny) - po neúspěšných pokusech o smír a dohodu budete muset odejít. A protože jste to vy, kdo prohrává, tak to také s největší pravděpodobností budete vy, kdo odejde i v tom smyslu, že se sbalíte a odstěhujete se. Osud vám vtluče ho hlavy základní poučku, kterou jste se měli naučit už dříve - partnerství je svazek především ekonomický. Nesmíte si partnerství plést s nějakým citovým vztahem. Skutečný, čistý citový vztah můžete mít pouze k člověku, k němuž nemáte žádnou jinou (ekonomickou, pracovní, sociálně-právní) vazbu. To, že se s někým ocitnete v posteli, protože je vám sympatický, neznamená v košaté složitosti současných vztahů naprosto nic. Vzpomeňte na pornoherce, kteří mohou celé dny trávit v posteli a oddávat se sexuálním radovánkám, ale základním motivem jejich chování je práce a honorář za práci, přestože je jejich pracovní činnost může neobyčejně bavit. Na konci natáčení popadnou peníze a jdou domů. Není důvod, proč by měli dostávat peníze na společné konto nebo proč by měli bydlet ve společném bytě.
V normálním životě se ale skutečnost, že se s někým vyspíte, bere jako poměrně dost zavazující. Najednou se čeká, že se opět setkáte a pokud se setkáte, že jeden, jak druhý omezí své bývalé vztahy s jinými lidmi - říká se tomu zamilovanost, ale důsledky má ekonomické a právní. Najednou zjistíte, že s někým bydlíte ve společném pronájmu nebo, že jste si s někým dohromady postavili dům, na který teď máte oba stejný nárok nebo že sice vyděláváte desetkrát tolik, co váš oficiální sexuální partner, ale on má právo vaše peníze utrácet a nikdo ho za to nezavře. To by se s největší pravděpodobností u pornoherců nestalo.
Ještě jednou si to srovnejte v hlavě. Pornoherci provozují sex, často takového ražení, k jakému se za normálních okolností běžní "zamilovaní" dostanou až po delším čase přemýšlení, váhání a sexuálních zásluh. Přesto je nemyslitelné, aby na základě prožitků při práci před kamerou jeden přestal respektovat soukromí toho druhého. V běžném životě se vám ale snadno stane, že na základě společného sexuálního prožitku se vám váš sexuální partner najednou přehrabává v posledních volaných číslech.
Pokud jste to dotáhli už tak daleko, že jste se oženili, či vdali, je pozdě přemýšlet, jestli by přece jen nebylo lepší a zábavnější zůstat pouhým pornohercem v divadle svého života. Teď už se musíte soustředit buď na útěk nebo na boj. Člověk který přestal respektovat vaše soukromí, přestal respektovat vaši osobnost a vaši autoritu. Teď se už nezastaví před ničím a bude se svého nového zvyku vzdávat jen těžko. Přemýšlejte o tom, proč si ve společnosti manželka vůči manželovi nebo naopak, mohou dovolit věci, které by si nikdy nedovolili ke svému šéfovi. Když žena mluví o svém muži jako o tom idiotovi nebo o tom svém blbci, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Kdyby takhle titulovala kohokoliv jiného, mohlo by z toho být trestní oznámení.
Jak jsem již naznačil - neustále musíte dávat pozor na varovné znaky, jakmile zaregistrujete něco, co se vám na tom druhém nelíbí, nepočítejte s tím, že se to časem zlepší nebo, že si zvyknete, popřípadě, že se později domluvíte. Je to stejné, jako když vás začne bolet zub, je to varovné znamení, které se samo od sebe nespraví - jednou s tím budete muset udělat něco ráznějšího.
Opět se ještě jednou důkladně zamyslete nad tím, co si od vztahu, který hledáte nebo už prožíváte, slibujete, co by měl vztah vyřešit a proč by pro vás mělo být lepší mít s někým vztah i se všemi mínusy, které k tomu patří, než se s ním prostě občas vidět.
 
Střípky jsou - střípky. Útržky vzpomínek na minulé akce, třeba jak jsme byli na návštěvě v jihlavské ZOO, kde jsme viděli kromě jiných živočichů třeba i buk, z něhož se dříve vyráběl plyn, na který jezdila auta. Takže to šlo i bez nafty.
 
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/