Sex vs. vztahy

 
Zdravím Vás Ravene,
asi budu vcelku neoriginální, ale nemůžu si odpustit začít tak, že poděkuju za Vaši rubriku. Ač bych správně měla pracovat, vždycky si během dne najdu pár minut a prustuduju, co je v ní nového a většinou se minimálně pobavím a často taky zamyslím.
Vždycky jsem si myslela, že bych se sama nikdy v ničem podobném neangažovala, svoje problémy si nejlépe vyřeším sama, jenomže teď moje instinkty selhávají a já krom toho, že se potřebuju vypovídat, uvítám jakoukoli radu, názor, ironii, inspiraci, nakopnutí nebo i kritiku či mystifikaci, prostě cokoli, díky čemu se trochu pohnu a začnu svou situaci řešit.
Je mi 25 a už tři roky žiju ve společné domácnosti s přítelem, jen tak mimochodem on je Lev já Rak. Někde jsem se dočetla, že tahle kombinace nebývá příliš šťastná, ale každý je do jisté míry osudu svého strůjcem a když je mi s tím druhým dobře, tak do toho hvězdy ani planety z naší sluneční soustavy netahám, i když, pravda, občas u nás byla a je, atmosféra více než výbušná. Jsem hodně impulzivní a sem tam někdy "pustím páru" a moje polovička za mnou v tomto směru nijak nezaostává.
Teď se ale objevil problém. Mám novou práci, která mě relativně baví, ale je hodně časově náročná a hlavně a v tom je jádro pudla, v ryze mužském kolektivu s věkovým průměrem kolem třicítky. A můj miláček se jednoduše může žárlivostí pominout, ač nemá důvod a nikdy jsem mu žádný nedala. Jednoduše kvůli nějaké prkotině pojme podezření a přestává komunikovat, případně se omezuje na urážky a jízlivosti, což mě samozřejmě vytočí a sem tam to končí i u ručních inzultací z mé strany. Podobný scénář tu byl už dřív, ale teď se vše v závislosti na mojí práci stupňuje. Musím podotknout, že výlety mého přítele s kamarády, kdy mi druhý den oznámí, že si "jen tak vyrazili do klubu", asi 60 km od našeho města toleruji. Prostě mu věřím, nebo spíše nepátrám tam, kde nemám. Pořád ho miluju a dost dobře si neumím představit být bez něj, ale jeho výlevy mě ponižují a moc to bolí. Včera jsme se zase chytli, nakonec se něco zlomilo a já stála s taškou ve dveřích, ale vrátila jsem se a proběhlo i usmiřování, on se mi omluvil, že je žárlivej pitomec a já si ho za to moc vážím, vím co to pro chlapa je. Jenomže jak už jsem napsala, něco se ve mně zlomilo a nevím, jestli mám všechny jeho výlevy skousknout, jen abychom mohli v našem vztahu plnohodnotně pokračovat, ale tak, abych si nepřestala vážit sama sebe. Předem děkuju za jakýkoli komentář i za možnost trochu se z toho vypsat a zbavit se všeho alespoň symbolicky.
 
Odpověď

Mít doma žárlivého muže asi není moc zábavné. Já sám nejsem žárlivý vůbec, moje partnerky byly žárlivé všechny. Už ani nevím, kolik jich bylo, ale to je teď vedlejší. Žárlivost je víc otázka sebevědomí než strachu, že mohu citově něco ztratit. Navíc jsem si vždy uvědomoval, že projevy žárlivosti by mohly ohrozit chod naší manufaktury, kterou už mnoho let vlastním a jsem jejím šéfem a to by mě asi pohnulo k slzám víc než cokoliv jiného. Ze své praxe znám bohužel případy, že jen kvůli tomu, že ženská ztratila nervy a začala žárlit (navíc absolutně bezdůvodně) na jinou ženu, začaly krachovat do té doby výborně prosperující fabriky a firmy, padaly vlády, snižovaly se důchody a stejně se všichni ti "obchodníci", "bankéři", vládci, majitelé fabrik, Paroubkové a Nečasové, kteří se díky žárlivým partnerkám ocitli prakticky na dlažbě, nestali varovnými příklady pro armády dalších žárlivých manželek různých bohatců a vlivných politiků. Takže je to asi vrozené. Ženy žárlí na chlapy, kterým se pak pod rukama začne rozpadat business a chlapi žárlí na partnerky, manželky a milenky a díky jejich žárlivosti se pak rozpadají i celkem dobře fungující, téměř ideální vztahy. Nejhorší na tom je, že pro tuto oblast vztahů neplatí žádné dobré rady. Člověk se rodí jako agresivní bytost, která je zmítána neovladatelnou touhou cokoli za všech okolností ovládat, je to prostě v genech, máme to všichni vrozené, podobně jako charakter, který (pozor!) není dán žádným astrologickým znamením, protože se nedá říct ve kterém znamení se rodí zloději, lichváři, rváči nebo vrazi, ale všichni víme, že Raci mají smysl pro rodinu, jsou to rození učitelé a Lvi chtějí dělat kariéru, nejlépe jako slavní hudebníci a herci. Jakéhos takéhos smíření s tímto rodovým prokletím se odjakživa snažila dosáhnout esoterika, což je oblast lidské činnosti, v níž se máte věnovat hlavně sami sobě, učíte se koncentrovat sami na sebe, v sobě hledáte "pravdu" o světě, ve kterém žijete, pracujete na sobě a přemýšlíte o tom, co kde plácnete - no a jak to končí? Rodové geny opět vítězí, máte tady bandu nevzdělaných ezoteriků, kteří nic neumí, nic neovládají a žárlí jak pitomci jeden na druhého a pomlouvají se jak nejhorší pavlačové drbny. Takže to berte tak, že bez vzduchu, bez vody a bez základního minima potravy se prostě žít nedá a už nad tím nemudrujte. Stejně vždy všechno dopadne podle toho nejhoršího scénáře, který si dokážete vymyslet, pouze v mezičase si můžete užít trochu srandy.
Jednou kdysi dávno, bylo to v říjnu a říjen je vždycky takový pohnutý měsíc, mi Ariana řekla, Rawe, představ si, jak by to bylo krásný, kdybychom měli pejska. Nejlépe staforda, jedna moje známá má kontakt na lidi, co mají chovnou stanici se stafordy a jedna fena bude za dva týdny rodit.
Já na to odpověděl, že jedině přes mou mrtvolu, buď pes nebo já, objeví se tady pes a jdu z domu, už jsem jednou psa měl, bígla a vím co to je, každý den, ať je hezky nebo leje jako z konve, ve vedru i v třeskutém mrazu, hodinu za ním vlát na vodítku, než se vyběhá a dá zase chvíli pokoj. A ať už o tom nemluví nebo se osypu a udusím díky alergické reakci, kterou ve mě jakákoliv zmínka o domácím chovu psů vyvolává.
Ariana mi místo toho začala slibovat, že se bude o Jacka (už to byl Jack a ne jenom pes nebo stafík) ve dne, v noci starat, prý si ani nevšimnu, že máme psa, že už psa měla dvakrát, takže dobře ví, co to znamená. Dopadlo to tak, že nás ona známá, v den, kdy zmíněná fena měla rodit, odvezla na chovatelskou stanici, takže jsme byli u toho, když se Jack narodil. Jenomže Ariana chtěla žíhaného staforda a on se narodil flekoun. Vypadal jako kříženec morčete a krtka, ale Arča si prosadila flekouna. Nu a od té doby jsem trávil každý den, ať bylo hezky nebo lilo jako z konve, ve vedru i v třeskutém mrazu na procházkách s Jackem, naučil jsem ho luštit křížovky a pronášet latinská přísloví. Auto jsem předělal na psí boudu, každý den jsme soutěžili v přetahování, v běhu na krátkou vzdálenost (delší jsem nedal), zkoušeli jsme jeden druhého vytáhnout do výšky na kladce, zavěšené na strom, každý den jsem mu vařil a společně jsme také jedli... jenom Ariana nám z toho nějak vypadla. A na práci taky moc času nezbývalo. Dlouhých 16 let.
Když se žárlivost začne přehánět, což většinou jde tak nějak samo od sebe, tak je to projev nemoci nebo poruchy osobnosti. Žárlím - čili si nevěřím. Mám strach, že zklamu, tak ten strach ze zklamání přenesu na toho druhého a už je mi líp, protože nezklamu já, ale on. Jakmile svalím odpovědnost za cokoliv na někoho jiného, tak už se to dá unést. A to je podstata žárlivosti. Když si věřím a vím, že jsem v něčem opravdu dobrej, tak nemusím mít strach, že mi to někdo sebere, ani se nemusím bát, že sám sebe zklamu a nemusím žárlit. Žárlit bude spíše modelka na úspěšného fotografa než úspěšný fotograf na neznámou modelku.
Z astrologického hlediska byla kombinace Rak a Lev donedávna spíše zajímavá kontaminace, než zajímavá kombinace, ale teď se to už zlepšilo, takže máte před sebou takových osm až devět let klidu a míru.

Co by na to asi řekl Jack? Jack byl náš staford, o kterém jsem právě psal.
Jack: "Fit cum laetitia pulchrior omnis homo, každý člověk se stává hezčím, když má radost. Tak buďte rádi, že jste spolu a žárlivost nechte psům. My se o své páníčky bojíme pořád."
 
Partnerské problémy, stále živé, pokračujeme v diskuzi o rozdílech, které jsou mezi zamilováním se do určité osoby a zamilováním se do situace, ve které se společně s onou osobou nalézáme. Problémy nastávají ve chvíli, kdy se, zdánlivě zcela logicky, objeví neurčitá touha, "posunout" tento vztah někam dál (nejlépe za hranice všedních dnů) nebo se ho snažit jakkoliv smysluplně "doladit". Tady potom nepomáhají poučky typu "každý to máme nastavený jinak", protože se ocitneme v patové situaci. Patová je proto, že chceme, aby se odehrál nesmysl, ne-li přímo hovadina. O tom by mohl vyprávět i bohatý továrník Skála, který se kdysi zamiloval do sličné květinářky na rohu ulice, kde pravidelně, ještě před snídaní kupoval růže pro svoji manželku.
 
 
Buddhistické a hinduistické chrámy na Sri Lance.
 
 
Pokud máte zájem o moderní astrologii, výklad karet, psychoterapii a chcete začít ovládat své vlastní partnerské vztahy, popřípadě nejste proti tomu, abyste se naučili něco z magie a rituálů, vydejte se s námi v září do Řecka, jedeme tam s Pepou Šálkem, každý zájezd čítá maximálně 15 lidí, proto se také můžeme každému věnovat individuálně a podle předběžného rozpočtu bychom se měli vejít do 17 000 Kč za osobu, zatím to už vypadá na tři zájezdy nebo spíše zálety, protože s námi je doprava letadlem. V případě zájmu o další informace se mi ozvěte na mail.
 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/