Sex vs. vztahy

You are my sunshine, my only sunshine,
You make me happy, when skies are grey,
You'll never know dear, how much I love you,
Please don't take my sunshine away.

You told me once dear there'd be no other,
That no one else could come between,
But now you've left me to love another,
You have broken all my dreams.

Jimmie Davis
 


Řekli jsme si, že falešná představa jakéhosi práva na lásku, práva na citový vztah ("miluj mě!" nebo "jak to, že mě nemiluješ?") může v životě způsobit nejen zmatek, ale i nemalé problémy. Pokud uvažujeme o vztahu jako o instituci, která nám přidělí někoho, kdo nás bude mít rád a bude nás obdivovat, jsme se svými představami mimo realitu. Není moc dobré uvažovat ve smyslu "na co mám ve vztahu právo?", spíše se musím soustředit na otázku "co já sám nebo já sama mohu do vztahu přinést?" Základní otázka, nad kterou budeme intenzivně přemýšlet a meditovat zní:
Proč by mě měl kdokoliv z lidí, kteří se vyskytují v mém okolí, mít rád? Mám na to nějaký společenský nebo právní nárok? Pokud občas přemýšlím způsobem "jsem tady, abyste mě měli rádi!", nezůstalo moje ego zamrzlé v dětském způsobu uvažování, který by se snad ještě dal omluvit v předškolním věku, ale rozhodně ne v dospělosti?

Přenos

Každý z nás má určitou představu ideálního partnera. Tato představa je skoro vždy tak trochu úchylná, protože většinou chceme něco, co ve skutečnosti neexistuje, jakousi naprogramovanou loutku, určitého vzhledu, která má nereálné povolání a naprosto nesmyslné vlastnosti. "Ideální" v tomto případě znamená, bez osobnosti, bez vlastní vůle a zájmů. V mužské podobě nabývá ideální partner ponejvíce mlhavých obrysů úspěšného hokejisty, fotbalisty nebo dirigenta, pokud jde o ženu, žádá si srdce většinou modelku nebo mladou televizní moderátorku. Pokud možno, na pár let dopředu díky bohaté rodině řádně zajištěnou.
Představujeme si, že vysněná figurína nás bude mít ráda a bude nám věrná. Už když se to takhle vysloví, tak to zní divně. Ale naše představy o partnerství jsou samy o sobě divné, často až tak divné, že jsou prostě nereálné.
Typický muž se ve svých divočejších představách rád vidí vedle půvabné, mladé sexbomby, která mu svým zjevem bude podtrhovat předváděný životní úspěch. Sexbomba moc nemluví, nemá vlastní názory a poslušně reaguje i na jednoduchá gesta, jako kývnutí hlavy nebo nepatrný pohyb ruky. U sexbomby se nepředpokládá vysoká inteligence, ani touha po moci. Předpokládá se touha po kariéře, kterou jí ovšem musí zajistit buď rodina nebo zkušený manažer. Sexbomba se oslovuje způsobem, "teď moc nemluv, usmívej se, nepřemýšlej a dělej všechno, co ti řeknu."
Mnoho žen si představuje, že jsou hýčkány milujícím bohatým mužem, sportovního založení, který nenápadně elegantním způsobem získává měsíčně neomezené množství peněz a zbožňuje celodenní courání po obchodech a nakupování. Málo mužů ale snese srovnání s Donaldem Trumpem nebo s panem Microsoftem. Otázku si spíš můžeme položit v tom smyslu, jestli by Donald Trump byl tím samým Donaldem Trumpem i po desetiletém soužití s ženou, které by oddaně sloužil. Často vytýkáte partnerovi, že nevydělává velké peníze a přitom ho od rána do večera zaměstnáváte hromadou drobných úkolů a povinností od vynášení smetí, přes procházky se psem, chození na nákup, až po mytí oken. Představte si, že by byl na jeho místě Donald Trump – ráno vyběhne se psem, potom běží do Billy nebo do Alberta a na poštu, do opravny s prasklým vysavačem, vymění žárovku na chodbě (no bože, je snad na výměně žárovky něco nadpřirozeného?), koupí a napíše pohled strejdovi k svátku, na zahradě opraví plot a… hergot, už je večer a ten debil za celý den nic nestihl. A taky nic nevydělal a to si říká Donald Trump!
Mluvíme-li v dnešní době o partnerství, mluvíme o špatném vidění reality. Velmi častou chybou při posuzování partnera nebo partnerky bývá takzvaný přenos.
Přenos nastane, když se seznámím s někým, kdo by mi jakž takž vyhovoval a já v něm začnu (díky svému podvědomí, své neukojené touze a představivosti bez  hranic) vidět vlastnosti, které dlouho hledám, ale dotyčný, či dotyčná je ve skutečnosti nemá. Přenáším své neskutečné, často téměř úchylné představy na reálného člověka, který ve své podstatě neodpovídá mým představám, ale já ho vidím tak, jak ho vidět chci. To samozřejmě neznamená, že není dokonalý, každý je svým způsobem dokonalý, ono, udržet se celý den naživu je kolikrát docela kumšt, ale ve skutečnosti odpovídá víc sám sobě, než mým nereálným představám.
Kolikrát jsem slyšel povzdechnutí, jako:
"Já bych si nejraději vzala nějakého dirigenta… nebo umělce… to by byl muž pro mě."
Nebo: "Chtěla bych bohatého chlapa, který by mi ráno nosil do postele snídani a růže…"
Tedy ještě jednou, základní otázka zní, proč by to dělal?
A naopak, pokud si muž představuje krásnou, atraktivní ženu, která s ním nadšeně sdílí společný život v ponurém paneláku  nebo v sociálním bytě – proč by to dělala?
Jinými slovy, musím v rámci budování a udržení vztahu stále dokola přemýšlet, co mohu sám za sebe nabídnout a co mohu do vztahu přinést. To, že na sebe natáhnu kupu značkových věcí, ještě samo o sobě ke mně žádného stálého partnera nepřitáhne.
Meditujte a přemýšlejte a buďte sami k sobě hodně kritičtí.
 
 
Cvičíme na hřišti - i když je pravda, že bychom zrovna na dětském hřišti moc cvičit neměli, ale občas se stane, že tam nikdo není, maminky s dětmi sedí v hospodě nebo v restauraci, tatínkové dřou ve fabrikách a na stavbách a my cvičíme na hřišti. Je to přirozené rozdělení funkcí, koneckonců, jak známo, práce v domácnosti (toho času tedy ještě navíc za drahé peníze v putyce) je stejně náročná jako dřina třeba v dolech nebo ve slévárně. Známe to i z českých filmů. A cvičení na dětském hřišti je skoro to samé jako práce na sobě třeba ve fitku, v sauně nebo u bazénu. Stačí se chvilku zamyslet a hned víme, na čem jsme.
 
 
Ne, že by to nějak připomínalo Yellowstone Park, ale i v pražské Stromovce se dá, když je hezky, vyfotit pár zajímavých záběrů. A místo yellowstonského obsidiánu se dají ve Stromovce najít třeba malí sněhuláci, což se vám i v samotném Yellowstonu stane málokdy. Takže i návštěva Stromovky stojí za to, obzvláště, když se spojí s nějakými hlubokými esoterickými úvahami o životě, tarotech, astrologii a tak.
 
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

https://www.facebook.com/raven.argoni

https://www.facebook.com/Raven-Argoni-449685995157461/

Další důležité informace najdete zde (stačí kliknout)

Dále vaší pozornosti doporučuji

http://www.blesk.cz/tag/raven-argoni/1

www.tarotgroup.cz

www.monicastar.cz

www.mcmag.cz

http://www.dobrakartarka.cz/