Tak jsem si ráno sedl k jednomu ze svých četných počítačů a zkontroloval mailovou poštu – přáníčka k Vánocům a do Nového roku, k tomu varování s návodem, co mám dělat, abych předešel předčasnému vypadávání vlasů a znovu přání do Nového roku… snad už konečně bude ten následující rok lepší než ten předcházející… ba ne, osobně si myslím a to teď není názor striktního esoterika, že se máme jako příslovečná prasata v žitě… to co nám civilizace do dnešního dne přinesla, je neskutečné pohodlí a doživotní zajištění, i když jsme zvyklí na všechno od rána do večera nadávat. Když se to tak vezme skrz naskrz reálně a realisticky, už jsme si odvykli chodit pěšky, jsme zvyklí zalést do nějaké plechové krabičky, která nás dopraví, kam potřebujeme, od určitého věku si odvykáme o cokoliv se snažit a za něco bojovat, na konta nám naskakují důchody, ať už tučné nebo hubené, ale naskakují, málokdo je zvyklý spát přes zimu v závějích, jakmile teplota našich obydlí začne klesat, jdeme vynadat správci a asi bychom vypadali dost divně, kdybychom se ráno v obchodě či supermarketu dozvěděli, že od toho dne tam už nekoupíme žádné potraviny, ani chleba nebo rohlíky… sežeňte si je jinde, když jste tak chytrý… Ano, všichni jsme chytrý, každý z nás by to dělal jinak a hlavně lépe, pokud se však shodou okolností dostaneme na místo, kde bychom mohli o čemkoliv konstruktivně rozhodnout, uděláme všechno stejně, jako to udělala už celá řada jiných chytráků před námi. V podstatě si myslím, že i volby jsou zbytečné, v podstatě je jedno, jestli na jakémkoliv postu bude Tonda nebo Honza, pokud jsou na tom duchovně srovnatelně, budou i jejich řešení „standartní“ a v podstatě stejná. Všechno je takové, jak si to vynutí celková situace. Těžko se dosahuje změn, když k tomu chybí potřebná hybná síla. Můžeme demonstrovat a stavět barikády na ochranu zvířat, bojovat proti jejich utrpení, ale je to stejné, jako kdybychom protestovali proti výbuchu sopky. Sopka si vybuchne, když se jí zachce. Celá naše společnost je taková sopka. Občas vybuchne, zasoptí, horká láva zničí část zeleně… tak jako každý rok i letos doplatí na naše Vánoce svými životy tisíce kaprů, stromků, prasátek a kuřátek… jinak je ale milujeme, ale ne na Vánoce… vánoční čas je oslavou ega a nejhrubšího egocentrismu. Krásným symbolem Vánoc je narození Ježíška, které se spojuje se zimním slunovratem. Ježíšek je v podstatě takový moderní fackovací panák. Sotva se narodí, hned po něm něco chceme, Ježíšku, přines, Ježíšku, podej, Ježíšku, zařiď… Ježíšku sedni, lehni, podrž, vstávej, neflákej se, koukej něco dělat nebo zase dostaneš nakládačku, že na ni do smrti nezapomeneš… to jsme celí my. Ale nebojte se, pokud máte strach, že dnešní kázání skončím slovy, neptejte se, co pro vás může Ježíšek udělat, ptejte se, co můžete vy udělat pro Ježíška, tak buďte v klidu, taková hloupost by mě nikdy ani nenapadla….

Raven